Nežijeme ve svobodné zemi, ale kdo to skutečně chápe?

Obvinění Martina Konvičky je jen jeden střípek, ale nejvýraznější. Svoboda je nám kradena už dlouho, pomalu a plíživě. Jsme jako žáby, které si plavou v horké vodě a nějak si nevšímají, že jim někdo zatápí pod kotlem. 

Ve svých blozích o tom píšu už několik let. Ale jakoby hrách na stěnu házel. Lidé si prostě nějak nevšímají, že je jim ta svoboda kradena. Stačí jim kousek špeku na provázku a za ním zaslepeně jdou, aniž by si všimli, že výběh se zmenšuje. Hlavně že mají na dosah jeden malý kousek voňavé pochutiny.

O čem ta svoboda vlastně je? Můžou být slova nebezpečná a je třeba omezovat svobodu slova? Nevěřím tomu. Slova jsou jen slova a ty přece nezabíjejí. Slova by neměl nikdo omezovat. Jenže to má jeden předpoklad - slova neubližují tam, kde je dostatek pravdy a dostatek pravdivých autorit. Jednoduše řečeno, tam kde se pravdivě mluví a tam, kde je autoritou ten, kdo je dostatečně férový a zodpovědný, tam se není třeba bát jakýchkoliv informací. Pravdivé informace jsou největší ochranou před manipulací a zneužitím.

Řeknu příklad mně nejbližší. Moje děti nikdy neměly zákaz cokoliv číst. Nikdy jsem je nechránila před žádnými informacemi. Když si dcera v asi desti letech chtěla přečíst knihu My děti ze stanice ZOO, dovolila jsem jí to. Věděla jsem, že je chráněna naší neustálou otevřenou diskusí o čemkoliv. Doma jsme měli vždy plno časopisů a knih. A trávili jsme spoustu času debatami o všem možném. Děti jsme vedli k samostatnému myšlení, k samostatnému rozhodování. Věřím tomu, že je to na život připravilo mnohem lépe, než řízené a selektivní informování. Jejich dospělý život je toho důkazem - prozatím nenaletěly na žádnou mediální či jakoukoliv jinou manipulaci.

Představme si naši republiku jako takovou rodinu. Rodiče jsou elity a občané jsou děti. A co vidíme? Existuje tolik tabu a cenzury, že občané nemohou mít v žádném případě dostatečný přehled o tom, co se okolo nich děje. Je nabílední, že když neznáte celou pravdu - protože je vám zatajovaná nebo je překrývaná lží, máte problém se zorientovat. A tak mnoho lidí volá po tom, aby se cenzurovalo, aby se zase za slova zavíralo. Copak se všichni zbláznili? Dnes mi dokonce jeden člověk napsal, že jen zavření Martina Konvičky pomůže zachránit svobodu slova! Pravda někdy bolí a hledat ji je určitě složitější, než se spokojit s kouskem špeku na provázku. Elity selhávají na plné čáře a chcete-li jejich výpolody poslouchat a následovat, musíte zcela utlumit instinkty a logické myšlení. Lidi tápou a mohou se stát obětí lží a manipulací. 

Jenže některé děti-občané se začínají bouřit. Možná nepotřebují, aby jim jejich rodiče-elity umetávali cestičku, chtějí si jít životem sami. Vzpomenu na slavný článek Miloše Zemana v T-magazínu. Mluvil tam o ostrůvcích pozitivní deviace. Pořád tady jsou a začínají se zvětšovat. Základem takových ostrůvků je svoboda a ochota převzít zodpovědnost za svůj život. Existuje velká skupina, která má základ v hnutí Islám v České republice nechceme - oni začali přinášet pravdivé informace a pro spoustu lidí to najednou byl silný impuls. Aha - prostě díky pravdě najednou mnoha lidem docvaklo, co je zdrojem mnoha problémů. Znáte to, když problém nepojmenujete, nemůžete ho řešit. Je za tím obrovská práce - vyhledávání článků, jejich překlady, snaha je co nejefektivněji šířit. A tak vznikl Blok proti islámu... A to už je opravdu velký ostrov! 

Ale takových ostrůvků je mnohem více - pořád existují lidi, kteří jsou schopni samostatně myslet a taky jsou autority, které se nebojí říkat pravdu. A tam kde je pravda, roste chuť po svobodě. A všechno to proudí a kolotá zcela mimo zažité kanály. Autorita nových elit vzniká bez pomoci médií a zcela navzdory. Chápu, že to obvyklé mediální borce znepokojuje. Mají čím dál větší problém udržet si své fanoušky. A pořád se setkávám s lidmi, kteří se svobody bojí, nechápou ji. 

Je to jak v jedné mé oblíbené písni (Živé kvety - Sloboda):

"A sloboda je to, čo ťa najviac irituje, sloboda je to, čo ťa uráža a rozčuľuje, sloboda je to, čomu tvoja duša nerozumie, je ako žena čo ťa nemiluje."

Ano - některé lidi svoboda irituje a rozčiluje je, protože jsou svým založením otroci a slaboši. To jsou ti, kteří dnes schvalují stíhání Martina Konvičky. Závidí mu, že se nebojí říkat pravdu!