Ano, byla jsem členkou ODS. A psala jsem o tom, mluvila, angažovala jsem se, agitovala jsem - a ano - i jsem bojovala:-)) A pak jsem už nechtěla bojovat, tak jsem členkou být přestala... Jenže to všechno ostatní (vyjma toho boje) mi chybí. Jsem prostě člověk politický, nejen že mě spousta věcí okolo politiky baví, ale taky je umím. Napřed jsem koketovala s možností svou angažovanost nabídnout jiné politické straně. To nevyšlo a nakonec jsem to zavrhla. Tak jsem čekala na chvíli, kdy mě něco ponoukne a já si podám přihlášku zpátky do ODS.
Ale abyste tomu rozuměli. Je jedna ODS vrcholová (předseda, grémium, vedení parlamentu, vláda...) a druhá ODS komunální (komunální politici, řadoví členové...). No a když je to špatně na obou úrovních, je to špatně definitivně a nezvratně. Takže jsem čekala, co se bude dít s tou ODS vrcholovou. To, co nám hoši v Praze předváděli bylo dost tristní a bezútěšné - proč by kvůli tomu měl člověk podstupovat ty "komunální" souboje? Ostatně proto jsem z ODS odešla. Na místní úrovni to bylo špatné a pak to bylo špatné i na té vrcholové. Byla jsem z toho všeho tak rozčarovaná a neviděla jsem nikde ani minimální naději, že by jakákoliv moje aktivita něco mohla někam posunout, že akt nezaplacení příspěvků tak nějak vyplynul přirozeně a spontánně. Tak jsem čekala, co se bude dít... Pořešila jsem si svoje soukromé věci, vyřešila jsem si pracovní uplatnění a politika mi nijak nechyběla.
Nedávno ale všechny soukromé a pracovní bouře utichly a zase jsem se začala rozhlížet okolo sebe a přemýšlet, co se svou angažovaností, kde pomoct a dát své schopnosti k dispozici do veřejného prostoru - prostě to tak mám:-)) Na komunální úrovni se nic neděje, žádné změny, odtud impuls nepřišel. Ale ta vrcholová ODS se mi po kongresu ODS zase začala líbit. Hm... ten kongres by stál za samostatný článek. Nicméně byl to impuls - silný impuls na to, abych udělala ten krok a podala si přihlášku. Tak jsem to vyplnila, poslala a čekala jsem, co se bude dít dál... Mimo jiné to pro mě - a teď i pro vás - bude signál, jestli ty změny vrcholové, prostoupily až na komunální úroveň. V minulosti jsem nebyla na komunální úrovni příliš oblíbená právě proto, že jsem často mluvila o věcech, které se řešily na kongresu. Chtěla jsem, aby se na místní úrovni více aplikovala pravicová řešení (nezadlužovat se, privatizovat) a aby místní úroveň vysílala do voleb kvalitnější kandidáty (lidi důvěryhodné a bez afér, schopné komunikovat s veřejností). Ach jo, byla z toho spousta afér, konfliktů, sporů, hádek, osočování a celé to vyvrcholilo zrušením jednoho místního sdružení...
Takže jsem podala někdy na přelomu června a července přihlášku do místního sdružení ODS v Olomouci. Chtěla bych tím krokem ODS podpořit a ukázat, že lidé, kteří odešli, teď mají impuls se vrátit. Nejsilněji se identifikuji s místopředsedou Blažkem z Brna. Moc se mi ten pán líbí - mluví tak, jak bych mluvila i já a troufám si tvrdit, že jsem tak v minulosti mluvila vždy - viz moje články. V Brně se jim asi podařilo provést i změnu na komunální úrovni - aspoň to tak zvenčí vypadá. Vím jaké to je, když necítíte podporu, tak chci svým krokem opětovného vstupu do ODS podpořit nový vítr v ODS. Jestli to ale stejně pochopí i ti, kteří o mém přijetí budou rozhodovat, je druhá věc.
Nepřijmou-li mě zpátky, nenechám se odradit. Nakonec to Brno není z Olomouce tak daleko a já si pak zkusím podat přihlášku tam:-))
