Bára Nesvadbová vašim prvňáčkům vysvětlí, jak byli počati

Aby nás Pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčil. Bára Nesvadbová, nadšená z toho, že její dcera se "při slově penis tváří jako při slově chleba" (??) se dere za sexuální výchovu pro prvňáčky a domácí nudismus.

"Ženský nenosej trenyrky, vole!" - Rosenbaum sexuální výchovu na obecné škole asi taky moc nepotřeboval.

Alespoň to tak vyznělo z rozhovoru, který na toto téma s paní Nesvadbovou, tč. spisovatelkou, vyšel na iDnes.

Rozhovor je perla za perlou; pokud všichni, kdo hájí nové návrhy na intenzivní sexuální výchovu na školách (začne se už s prvňákama) uvažují tak nějak stejně jako paní Bára, o důvod víc, proč na celou vzdělávací "koncepci" zapomenout. Nechť tedy nese můj dnešní blog podtitul "Antikoncepce sexuální výchovy na školách".

Adamiti mezi námi

Naše významná spisovatelka začíná rozhovor vzpomínkou na dětství, kdy její rodiče chodili doma nazí a Báru brali na nudapláž. No, jestli chcete mít doma potomka typu Bára Nesvatbová, choďte před dětma nahatí taky; většina rodičů má ovšem poněkud jiné představy stran ratolestí, tak se zastavme, než vyřešíme zásadní problém sexuální výchovy, pro zajímavost na chvíli u toho, zda je takové konání, včetně nudismu, normální a žádoucí.

Patří mezi oblíbené mýty různých alternativců, že nahota v tak či onak veřejných chvílích je něco přirozeného, že to jaksi patří k podstatě člověka, kterou pěkně zřídila Příroda a zkazila Civilizace (nejčastěji pak údajně církev). Nic není pravdy dále. Kam sahá paměť lidstva, vždy existovaly určité hranice toho, co se ukazovat může a nemá; ty hranice se samozřejmě diametrálně liší a jsou druhotně určovány kulturou, ale naopak jsou tím, co je nám vlastní, a je to přirozené. Ono ani ti divoši, tedy "přírodní lidé", kteří by nám měli být, z nějakého mně nepochopitelného důvodu, podle všelijakých alternativců vzorem, obvykle nahatí nechodí.

Takže je uplně jiná situace je, když coby dva nadšení milenci o víkendu v útulné garsonce usoudíte, že vzhledem k frekvenci už ani nemá cenu se oblíkat, a něco dost odlišného je, když nahatí za běžného provozu v rodinném domku luxujete, žehlíte, utíráte prach a chystáte dětem svačinu do školy. Nemluvě o tom, že byste se zapomněli a šli před barák vynýst smetí do popelnice.

Nahota je spojená se sexualitou a sex je u člověka jako snad jediného druhu věcí zcela neveřejnou - jaké to má konsekvence a že to v podstatě umožňuje fungování tak rozvinutého typu společnosti, na jaký je náš druh zvyklý, se dočtete třeba v knížce "Třetí Šimpanz" amerického biologa Jareda Diamonda a něco k tomu bude asi i v "Červené královně" od Matta Ridleye, dalšího biologa. Kdyby chtěl zas někdo blouznit o tom, co je přírodní a přirozené.

Zpátky k prvňáčkům

Ale zpátky k sexuální výchově na ZŠ. Netuším, k čemu vlastně má sloužit. Jediný představitelný důvod, tedy nějaká osvěta stran nebezpečí sexuálního zneužívání, se plánuje až na šestou třídu! - Kdo tohle vymyslel, neměl to v hlavě v pořádku. V šesté třídě jsme, pokud se pamatuju, už nějaký čas věděli tak nějak skoro všechno - akorát nám to nevyprávěla paní učitelka, nešťastná z toho, že to nějaký kroužek anarchistů a feministek napcal do osnov. Kritickou zkušenost mívají se zneužíváním děti i podstatně dříve, kdy je také deviant snáze oblbne nějakou povídačkou nebo zastraší hrozbou, aby to nikde neříkaly.

A v první třídě chcete řešit co? Údajně anatomii lidského těla. A dál? Že mám pinďoura a holky ne, to jsem věděl od daleko časnějších let z koupaliště, na to jsem nepotřeboval ani Báru Nesvatbovou, ani nějakou sofistikovanou výchovu. A řekl bych, že jsem i bez dalších informací coby prvňáček žil plnohodnotným životem, přiměřeně k svému věku. Dokonce mi ani nevadilo, že když přijdu domů ze školy, najdu většinu domácnosti jakž takž oblečenou.

Pokud by někdo přišel s nějakým návrhem toho, jak citlivě a přiměřeně dětskému pohledu varovat před zneužitím, bylo by to aspoň na další diskusi. Ale tady z celé koncepce sexuální výchovy prostě čiší, že je to spíš dítko různých liberálních blouznivců a hipíků, kteří podle svého umaštěného světonázoru hodlají zohýbat stromky další generace.

Jak pejsek a kočička dělali miminko

Jsou totiž věci, do kterých se nemá montovat stát se svým školstvím, ale mají zůstat v kompetenci rodiny. Dřív nám soudružka učitelka říkala, že Ježíšek není, čímž stát za rodinu vyřešil náboženství, no a dneska zase různé další verze soudruhů přemýšlejí, jak by za rodinu podle vlastních představ vyřešili celý komplex etických otázek, který jinak zůstával tradičně stranou osnov, tedy toho, co se děti musí naučit.

Podívejme na tuhle pasáž z rozhovoru s reformátorkou Nesvatbovou:

"Otázka: Bavily jste se o masturbaci? Odpověď: To ne. Na podobné téma má (dcera) ještě příliš mladou duši."

Ale, najednou? A co když i jiní rodiče usoudí, že i na některá jiná témata mají jejich ratolesti "ještě příliš mladou duši", a co čert nechtěl, bude to zrovna v osnovách? Leč dále:

"O sexu a přítažlivosti jsme mluvily, když se našemu psovi začala líbit naše kočka. Tak jsem Bibče vysvětlila, že psovi se nemusí líbit jenom pes, podobně jako klukovi jenom holka."

A jsme doma. Nechme stranou skutečnost, že už starověcí proroci ve svých vizích posledních dnů lidstva malovali kdejaké bizarnosti, ale aby pes vojel kočku, na to asi přišli až u Nesvatbů (a proč se tomu nedivim :)). Rozhodně nechci stát na straně nějakých prudérních puritánů; za tím bývá obvykle spíš frustrace a moc jich dneska už ani není. Ale co až ve škole dojde - což určitě dojde - na to, že sex občas nedělají jen "pán a pani, táta s mámou", ale třeba dva páni nebo dvě dámy (nebo všichni čtyři dohromady)? To je dost zásadní otázka a předem předesílám, že sám mám k tomu přístup spíše liberální, ať si kdo chce co chce dělá, když tím neškodí ostatním.

Škola základ státu?

Je tu však jedno veliké ALE:

Sexualita je tradičně a nevyhnutelně oblast, která je spjata s mnoha dalšími oblastmi etiky, náboženství, tradic, přesvědčení. Mnoho jevů je zde chápáno nikoli neutrálně, ale (s často výrazným) znaménkem plus nebo mínus. Znám dost rodin, a vlastně je jich většina, kde by nebyli moc nadšení, kdyby jejich děti ve škole poučovali o tom, že pes a kočka a dva chlapi k tomu na jedný hromadě jsou v podstatě úplně normální.

A zase - kdyby v předchozím odstavci někdo chtěl číst něco, co já psát nechtěl: Nezastávám se žádné xenofobie, homofobie ani ničeho podobného. Jenom se mi nelíbí, že bez souhlasu jedněch dospělých (tedy rodičů) jiní dospělí (radši nevědět, kdo to navrhoval) budou řešit, respektive předají dětem vyřešené otázky, které rozhodně nejsou jenom obrázek z učebnice anatomie nebo množiny, ale mají daleko hlubší souvislosti - souvisejí s určitým světonázorem.

A je to rodina, širší rodina, její přirozený okruh lidí, kdo formuje váš světonázor. Škola by vám měla maximálně nabídnout munici k přemýšlení a k testování těch názorů, které kolem sebe potkáváte (tedy dodat informace) - což ovšem nedělá, nikdy nedělala a dělat nebude: Zvlášť ne v dnešní době politických korektností. A co myslíte - jak budou muset v dnešní době učitelé podávat dětem tyhle ožehavé otázky, které se sexuální výchovou nutně souvisejí?

Takže kolem a kolem, soudím, že sexuální výchova od první do páté třídy je:

a/ - k ničemu. Nikdo ji nikdy nepotřeboval, tak proč najednou.

b/ blbá; tedy v té podobě, která počítá s tím jediným použitelným a aspoň trochu významným problémem až na šestou třídu, kde už je to k ničemu;

c/ nástroj státu k tomu, aby strkal rypák tam, kde nemá co dělat.

Až někdo přijde s něčím lepším, neřeknu. Ale takhle teda né...

 A pro Báru Nesvatbovou, která by ráda zavedla sexuální výuku na katolických školách, posílám pěknou písničku o tom, jak taková katolická, politicky nekorektní sexuální výchova už dávno vypadá: