Zakažme ten chlast úplně!

Vláda bude alkohol a hazard potírat stejně jako nelegální drogy, uvedl v pondělí národní protidrogový koordinátor. Konečně někoho napadlo, že prodejci alkoholu by mohli fasovat 12 let natvrdo a policejní komanda by měla dělat razie po bytech, kde je podezření na ilegální chlastání.

Zní to rozumně, ne? Zvlášť když si uvědomíme, že co do důsledků je alkohol nebezpečnější než tzv. tvrdé drogy. A tedy tabákové výrobky jsou nebezpečnější než alkohol. A rafinovaný cukr ještě nebezpečnější než cigarety. Ouha. Tak to zakážeme, nejlépe celoevropskou směrnicí.

Fascinující na tom je, že i když máme opakovanou zkušenost s různými prohibicemi a celkem přesně víme, jak zákonitě musí skončit, vždy se najde někdo, kdo navrhne ji zopakovat. Že prý jen blbec se dvakrát spálí o stejná kamna. Lidská společnost se zdá se potřebuje pálit v pravidelných intervalech, protože ani usmažení půlky zápěstí nevytvoří dostatečně pevnou paměťovou stopu, což onu "společnost" nepříjemně inteligenčně kvalifikuje.

Umíte si představit, co by se stalo, kdyby nějaký stát pojem "nelegální drogy" prostě škrtl ze svého právního slovníku a přestal jejich šiřitele honit a zavírat? Ony by se ve skutečnosti začaly dít úplně jiné věci, než si většina lidí představí: Lidstvo by nepropadlo kokainu ani becherovce. V první řadě by do státní pokladny doteklo trochu víc daní. V druhé řadě by zmizelo celé jedno velké odvětví organizovaného zločinu, protože cena těchto drog by spadla na zlomek současných cen a pro gangstery by nemělo žádnou přitažlivost se jimi zabývat.

Ale určitě mě hned okřiknete, že drogy vyvolávají závislost a jsou špatné.

Ano, drogy působí na naše tělo zhoubně a mnohé z nich působí svým uživatelům závislost. Popravdě, znám leckteré závislé na čokoládě a váhám, jestli bychom neměli zakázat i čokoládu. A někteří mí rodinní příslušníci jsou závislí na bramborové kaši, já bych to zakázal taky.

Že si dělám legraci? Ne úplně. Závislost je totiž věcí psychickou. Lidé mají různou afinitu k závislostem. Pokud ji mají vysokou, je jen věcí náhody, kterou "drogu" potkají jako první. A tou "drogou" mohou být jak nejrůzější omamné látky, nikotin, alkohol, sladkosti, tak věci a činnosti na první pohled překvapivé. Jestli se nám opravdu vadí závislosti, pojďme se zabývat vnitřní svobodou, kterou pomůžeme lidem budovat už od dětství - třeba funkčním školním vzděláváním - a nestarejme se o důsledky druhého řádu, jejichž restrikcí nedosáhneme vůbec nic.

Ale uznávám, že mezi volebními hesly zní daleko lépe Zatočíme s feťákama, než kdybychom tam napsali Přispějeme k tomu, aby školy pomáhaly dětem nacházet svou vlastní pozitivní sebereflexi. Že to druhé by na rozdíl od prvního fungovalo, je přitom docela druhořadé. A tak tedy vláda jde potírat a lidé ji budou tleskat.