Pád říše České

Nesázel bych, že mnoho lidí čte v historii o moc víc než píšou učebnice. A je to škoda. Protože se tam můžeme dočíst o své budoucnosti.

Římané původně byli hlavně svobodní sedláci a na svém vlastním poli vlastnoručně pěstovali své produkty. Řím byl ekonomicky velká skrumáž malých rodinných firem. OSVČ kam oko dohlédne. A trvalý ekonomický vzestup a prosperita. Nebyli ani velkými válečníky a neměli profesionální armádu, jejich armáda byla jen dobře organizovanou domobranou. Všichni prošli nějakým výcvikem, každý měl doma zbraně, jejichž pořízení si mohl (za své) dovolit. A bránit svojí zemi a svojí kulturu, to byla především čest a právo, až potom povinnost. Kdyby si někdo dovolil vysvětlovat Římanům, že se svou kulturou a tradicí nemají zas tak ohánět, protože jsou jen sedláci, tak ho zatloukli do země.

Ale čas šel a Římané byli ve válkách úspěšní, dobývali nová území a političtí lídři Říma si z nich pravidelně přiváděli otroky. Později je už ani nevozili do Itálie a do Itálie vozili hotové zboží za ceny nižší, než kolik obyčejného Římana stála samotná výroba. A tak často ti obyčejní Římané prodali své (teď už neprosperující) hospodářství velkostatkáři a nechali se najmout. Z OSVČ se stali zaměstnanci. Z armády pracovitých odhodlaných hrdých lidí se stala armáda vyžírků s napřaženou rukou.

Zaměstat se nechali buď do armády nebo na to velké hospodářství. Ekonomika Říma se začala měnit. Klesal počet těch, kdo pracovali a platili daně a majetek se soustřeďoval do rukou úzké skupiny těch nejbohatších. Mizela střední třída a rostl podíl velkostatků na ekonomice. Majitelé těch velkostatků se za úplatek voličům, tedy sociální dávky, nechali volit a obsazovali klíčová místa ve státní správě a jednak si šili zákony na míru a jednak si sami přidělovali zakázky placené z eráru. A když Řím obsadil nová území, získal nové zdroje peněz či otroků, byli u toho právě oni. Prostě to zvládli. Někdo by řekl, střední třída je na prd, lepší jsou velkostatky. Ano, byly zdánlivě velmi produktivní a efektivní.  

A tak tu byly velkostatky, kde pracovali hlavně otroci, a města, kde žilo množství zchudlých lidí. A taky pár těch zázračných velkostatkářů, kteří to prostě udělali.

Jakž takž to chvilku fungovalo, protože Řím expadnoval a počet otroků stále rostl. Jakmile Řím přestal získávat nové otroky, celá ta ekonomika se nějak začala hroutit. Aby kdysi střední třída, teď už chudáci, byli ochotni volit velkostatkáře, musel jim sypat víc a víc, víc a víc, aby na to měl, vymýšlel důslednější metody výběru daní a daně zvyšoval a likvidoval zbývající OSVČ a stejně to nestačilo. A tak Dioklecián vymyslel geniální věc: Prostě začal zestátňovat odvětví hospodářství která ještě fungovala.

Chvíli to jakž takž šlo, protože státní úředníci je plundrovali a neinvestovali, takže to vypadalo, že nějaké příjmy stát má. Ale pak to najednou přestalo fungovat úplně. Byla tu spousta ožebračelých naštvaných Římanů, kteří Řím přestávali považovat za svůj stát, ubývalo těch, kdo by se nechali najmout do armády, protože teď už stát platil mizerně i vojáky, neb na to neměl, pár velkostatkářů nejdřív bylo bohatších a bohatších, ale pak jim vyschl zdroj otroků a velkostatky začaly krachovat. 

A přišli Vandalové a Visgóti… konec té kdysi prosperující říše.  

True story, řekl by marketingový manager na likvidaci ekonomiky státu.

Zničit střední třídu, byť i jen připustit její zničení, je zákonitá cesta k ekonomické záhubě státu, byť by to v první chvíli vypadalo, že velké koncerny a holdingy přinášejí státu na daních víc. Nepřinášejí, v tom to je. První, co zničí, je totiž vztah lidí k práci a vlastní zemi. Jste-li střední třída, položíte za svou zemi život, protože je vaše. Jste-li zaměstnec, je vám celkem jedno, kdo vám zaplatí, protože ta země nebo velkostatek je jeho, ne váš.

A když člověk čte denní tisk, říká si, proč sakra ti naši politici místo chovu krokodýlů a pěstování biomasy  nečtou něco o historii. A co politici, proč to sakra nečtou voliči?! Protože volit toho, kdo zopakuje takhle provařenou historii, to chce hodně velký kus hlupáctví.