Kde se vzal, tu se vzal: Ruský Car
Hned ten první paradox dodnes vyvolává emoce: Jak to, že Ukrajina je místem vzniku Ruska? Vysvětlení je skryté v tajemných zákoutích historie: Byzantská říše od nejstarších dob využívala služeb žoldnéřů přicházejících ze Skandinávie a Baltu. Už od dob Theodosia bylo jasné, že najmout si germánskou gardu je lepší nápad než stejným lidem čelit coby útočníkům. V Byzanci platili za nejlepší vojáky (císařskou gardu) - a naopak oni sami se domů vraceli s bohatým výslužným. Ideální trasu jejich cestování představovaly řeky mezi Baltem a Černým mořem. Velice rychle na této trase mezi Byzancí a Baltem vznikl čirý obchodní ruch, který zajišťovali právě Skandinávci, zde zvaní Varjagové. Že tu jeden z jejich vůdců - Rurich (Rurik) založil kvetoucí obchodní středisko, bylo jen logické.
Tak vznikl Kyjev. Obyvatelé nikdy nebyli čistí etničtí Slované. Kam sahá naše vědomí (podpořené dnes i výzkumem DNA), byli smíšeni jak s kmeny Baltů, tak s Góty, Švédy nebo naopak s řadou nomádských kmenů ze stepí, s nimiž střídavě kooperovali a střídavě válčili. Bohatství (a s ním obyvatelstvo) se tedy kumulovalo podle Dviny a hlavně Dněpru - v jehož okolí navíc do nedohledna ležely úrodné lány. Kdyby historie šla pěkně lineárně a bez přemetů, nejspíš by navždy Kyjev zůstal hlavním městem Ruska, a města na severu - jako třeba Novgorod nebo Moskva - zůstaly chudými výspami kdesi na severní periferii uprostřed lesů.
Ale historie provedla velice nečekaný přemet - na počátku 13. století do Černomořských stepí přitáhli Batúchánem vedení Mongolové (u nás známí spíš jako Tataři) a celé to nejbohatší a nejúrodnější území ovládli. Bohužel i po několik následujících staletí drancovali, vylidňovali a slibně nakročený start ukončili. Rozsah škod, které natropili, se jen těžko vyčísluje, mezi ty nejhorší ovšem patří to, že civilizační vývoj tu o nějakých 200 let prostě zabrzdili.
Stojí za úvahu uvědomit si souvislost, že k tomu došlo bezprostředně poté, co Benátčany vedení křižáci reálně zničili Byzanc v roce 1204 a Kyjevská Rus ztratila svého patrona a zásadního politického spojence v Konstantinopoli.
Z ruského státu se této decimující hordě ubránila právě jen ta chudá města poschovávaná v lesích na severu. Jednak proto, že les nebyl právě přívětivým prostředím pro asijské nomády, a jednak proto, že tato severní města nestála chánům zlaté hordy za soustředěná velká tažení. Lákavější bylo zacílit na západ, do Evropy, do Persie, a na další bohatá území.
Tak se velmi zjednodušeně někdejší Kyjevská Rus rozpadla na odolávající Rusko na severu a Tatary podrobenou Ukrajinu na jihu.
Rusové nikdy nepřerušili svou zásadní politickou vazbu na Byzanc. A v okamžiku, kdy Tataři přijali islám a spojili se s Osmanskými Turky, je spojoval i společný nepřítel. Byzantinci v boji proti Osmanským Turkům hledali spojence, kde mohli. Ze všech sil jim za doby své vlády pomáhal i císař Zikmund a později jeho zeť Albrecht. Ale neuspěli. Ruská knížectví naopak za ta dvě staletí zesílila a mezi moskevským knížetem Ivanem (Janem) III., který ruská města sjednotil pod vládu Moskvy, a byzantským císařem se rodil plán na společné vojenské operace, které by pomohly jak odrazit Tatary z Ukrajiny, tak Turky od hradeb Konstantinopole. Ale nestihli je realizovat, Konstantinopolis, neboli Cařihrad (Císařské město) padla.
Zatímco my dnes pád Cařihradu bereme jako jeden z fatálních historických milníků, současníci to viděli jinak. Věřili, že jde o krátkodobou a dočasnou prohru, a stejně jako po vyplenění Konstantinopole křižáky přijde vzkříšení. Z císařské dynastie ovšem zbyla jediná dědička - princezna Zoé Pelaologovna, neteř posledního byzantského císaře Konstantina XI., v Rusku známá jako Sofie. S ní se Ivan III. oženil a společně pro své potomky uplatnili právo na císařský titul. Až ho vybojují zpět.
Ivan III. dokončil sjednocení Ruska, definitivně porazil Zlatou hordu (přičemž se spojil s krymským chánem), manévroval při jednání s Osmanskými Turky, a ačkoli si v Rusku vysloužil přídomek Veliký, Konstantinopol z nadvlády Turků neosvobodil. Stejně jako dnešní Ukrajina zůstala i nadále pod nadvládou Tatarů, Konstantinopol zůstala obsazena Turky - a císařský (carský) titul prázdnými slovy. (Mimochodem analogicky ještě dlouhou dobu po zániku křižáckých států v Levantě si římskoněmečtí císaři psali k titulům titul Krále Jeruzalémského.)
V roce 1505 nastopil na knížecí stolec syn Zoé a Ivana III. - Vasilij III. V roce 1514 pak ve smlouvě s císařem Svaté říše římské použil poprvé titul "car i gosudar vseja Rusi". Čímž bylo míněno (byzantský) císař a pán všech ruských knížectví - neboli ruský velkokníže. Šlo tedy o dva tituly vztahující se k dvěma různým státům. Až později, za panování Vasilijova syna Ivana IV. "Hrozného" začaly být směšovány a vžilo se spojení ruský car (císař). Ovšem právně carský (císařský) titul zůstal vždy spojený s nárokem na byzantský trůn. Kdyby se tedy Romanovci vrátili na carský trůn, mohli by se právně dožadovat vydání Cařihradu coby legitimní císařové Byzance. Hlavně to ale neříkejte před Putinem, nebo z toho bude průšvih.
Tomáš Houška
Daň z mobilního telefonu a internetového připojení
Za takovou začala vláda bojovat a protlačila ji sněmovnou. Neříká to tedy nahlas - tváří se, že jde o drobnou úpravu poplatků ČTV a ČRo. A že je to tak „normální“ .
Tomáš Houška
Liber vitae - 1
S třetím vydáním knížky přibude její audioverze, která bude někdy koncem června - a to i s vlastním hudebním soundtrackem. Ale než to bude, můžete se začíst do jejích písmenek a první vlaštovku můžete poslouchat už během čtení)
Tomáš Houška
Já chci taky přidat!
Poslanec Pávek se ve sněmovně vyjádřil, že poslanci berou málo a je spravedlivé, aby se jejich platy trvale valorizovaly, protože dřou jak koně. Nebo tak nějak. A tak zde je má krátká odpověď všem Pávkům.
Tomáš Houška
Budete vyvěšovat vlajku Tibetu?
Kdekterý politik sdílí na sciálních sítích fotku, jak vyvěšuje tibetskou vlajku. Některým není blbé tím spamovat nejrůznější skupiny a diskuse, které s Tibetem nemají moc společného. A co vy? Přidáte se?
Tomáš Houška
Opravte ty voliče!
Všude na mě koukají sofistikované analýzy co to té půlce národa je, že volila špatně. Tedy Zemana. Za tím je nějaká jejich nedostatečnost. Jsou porouchaní. Kdyby byli v pořádku, volili by správně.
Další články autora |
Strach a násilí v Plzni. Ve městě strmě roste kriminalita, žádá vládu o pomoc
Premium Co se děje ve městě, jehož primátor kvůli růstu zločinnosti žádá vládu o pomoc? Policie ani...
Extravagantní vilu u Brna za desítky milionů nechává nová majitelka zbourat
Víc než dvacet let stála v Rozdrojovicích u Brna vila, která na první pohled upoutala pozornost...
Nákladní letadlo DHL z Německa se zřítilo ve Vilniusu na obytný dům
Nákladní letoun společnosti DHL z Lipska havaroval nedaleko letiště v litevském Vilniusu. Zřítil se...
Patrik Hartl odstupuje ze StarDance, vrátí se Lucie Vondráčková
Po důkladném zvážení a na doporučení lékařů se spisovatel Patrik Hartl rozhodl ukončit svoje...
Požár v Národním divadle. Zásah hasičů protáhlo hledání ohnisek
Pražští hasiči zasahovali u požáru v historické budově Národního divadla. K likvidaci vyjely...
Mladíci, kteří zabili dva Ukrajince, stráví ve vězení až 10 let, rozhodl soud
Soud v Essenu potrestal v pondělí osmi a půl až deseti lety vězení pro mladistvé čtveřici chlapců,...
Konec příměří? Hizballáh „v obraně“ odpálil rakety, Izrael odpověděl
Hnutí Hizballáh v pondělí z území Libanonu vypálilo rakety na izraelské pozice v oblasti...
U Rakušana dají na odměny 36 milionů, u „Bartoše“ 14. Večírky resorty omezují
Premium I v době úspor a konsolidace veřejných rozpočtů se i letos úředníci na ministerstvech dočkají v...
Tragická hostina ze želvího masa si na Filipínách vyžádala tři životy
Tři lidé zemřeli a nejméně 32 dalších skončilo v nemocnici na Filipínách po konzumaci ohrožené...
Administrativní pracovník/pracovnice v Oddělení validace a administrativní podpory
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 218
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4287x
Žiju hlavně psaním filmových příběhů a muzikou. A ve volných chvílích také cestování časem.
Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány. Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky.