Chci pomoci Afričanům
To, co máme nejdostupnější, je prostě kupovat produkty z jejich zemí. Budeme-li pozorní, budeme vybírat takové (a od takových dodavatelů), kde je zajištěno, že za tu práci dostali lidé spravedlivě zaplaceno. Pytlíček investičních diamantů tedy Afričanům moc nepomůže, i když za něj vysolíte stopadesát tisíc. Pytlík kvalitní kávy z Etiopie, Keni nebo Tanzánie ano.
Chcete-li pomoci víc, jeďte tam a utrácejte tam za jejich služby. Je to další férová možnost. A evidentně potenciálně krásná dovolená.
Obě mají společné to, že z Afričanů nedělají obdarovaného, ale proběhne to na principu obchodu mezi dvěma rovnocennými partnery.
Možná ale chcete nezištně pomoci nad rámec prosté výměny. I tady máme řadu možností.
Ze všeho nejvíc potřebují, aby se v celé Africe stalo standardem, že všechny děti absolvují školu a získají základní vzdělání. Všechny děti znamená kluci i holky. A mám tendenci říci, že holky hlavně a vysvětlení by si vyžádalo samostatný článek. Chceme-li jim opravdu pomoci, zapojme se do některého programu, který pomáhá zakládat koedukované školy, tedy školy, které respektují rovná práva kluků a holek a vzdělávají je společně. Pomáhá dětem v tom, aby do nich mohly chodit, pomáhá vzdělat jejich místní učitele atd. Je to běh na dlouhou trať a je to ze všech druhů pomoci ta, která pomůže nejvíce.
Jen o něco málo efektivní je systém tzv. miniúvěrů, který ovšem nemá nic společného s vydřidušskými SMS lichvářskými podniky u nás. Jde o to, že někdy i z našeho pohledu pár korun může lidem v opravdu chudých zemích pomoci změnit vlastní život. Administraci zase zařizují některé charitativní organizace a typicky to vypadá tak, že místní zemědělec si koupí jakýsi výrobní prostředek, který mu pomůže půjčku postupně splatit a odpíchnout se od dna. A investorovi se jeho vklad vrátí. Nejčastěji například - chudá žena si za úvěr koupí šicí stroj. Jsou to malé krůčky, ale zase - praxe ukázala, že jsou efektivní. Na rozdíl od těch velkohubých, kterými se rády chlubí OSN, EU, MMF a jim podobní.
V případě Afriky může být smysluplnou pomocí třeba pomoci jim najít a zprovoznit nový vodní zdroj, který jim pak v místě umožní efektivnější zemědělství.
Okamžitou pomocí, která nemá tak dlouhodobý dopad, ale někdy může zachraňovat životy, je když jim pomůžeme v provozu nemocnice třeba v případě epidemie.
Pak je řada možností, jak jim opravdu NEPOMŮŽEME, i když to tak na první pohled může vypadat. Patří sem většina charit, které dělají něco, co není vyjmenované výše, případně, které vám nenabízejí přesnou a transparentní kontrolu, co s vaším příspěvkem udělají (a nemusí jít rovnou o podvodníky).
Pro představu aspoň pár nejhorších možných nápadů:
Nepomůžeme jim, když jim pošleme potraviny nebo jiné hotové produkty. Opravdu ne. Potravinová pomoc zpravidla nadělá víc škody než užitku a i když mě teď útlocitlé aktivistky proklejí, je to způsob, jak Africe ublížit. A to hned několika způsoby. První je ten, že dodávkou potravin ekonomicky zlikvidujeme jejich vlastní zemědělce. Podporujme 2-3 roky libovolný stát potravinami a učiníme je trvale závislými na cizí pomoci, protože vlastní zemědělci zkrachují a opustí pole. Navíc místní lidé propadnou iluzi, že je vlastně dostatek potravin a geometricky začne růst populace. A to v zemi, která do té doby neuživila pořádně ani populaci stávající.
Nedávejme jejich zemědělcům ani naše osivo. Jednak není vyšlechtěné pro jejich podmínky a jednak je záměrně šlechtěné tak, aby ho zemědělec musel u producenta osiva kupovat opakovaně. Prostě do jejich zemědělství nezasahujme (krom zmíněné pomoci s vodou) a jen, budou-li nabízet, kupujme produkty.
Nepomáhejme jejich zemím finančně, a to ani ve formě úvěru. Pravidelně opakovaná zkušenost vede k tomu, že peníze nekončí v rozvoji ekonomiky, ale zůstane u místních elit, které si za ně zařídí luxusní život.
Nevyvolávejme v nich iluzi, že s tím co umí a znají (respektive neumí a neznají) mají naději přijít k nám do Evropy a mít se tu dobře. Tu naději reálně nemají. Všichni aktivisté by si to měli zopakovat před i po tom, co začnou psát nesmysly o xenofobii. Tahle naděje je nereálná smrtící chiméra. A jenom zločinec ji bude podporovat. Nejsou schopni vstoupit na náš pracovní trh ani se zařadit do společnosti. Nejsou-li schopni žít doma, nebudou toho schopni ani u nás. Tahle iluze je největší zlo, které jim můžeme nabídnout, Ještě větší zlo než bedny s kalašnikovy.
Nemají nic společného se zpravidla vzdělanými a kultivovanými lidmi prchajícími za komunismu z východní do západní Evropy, kde chtěli sdílet hodnoty západní civilizace. Nebudou šťastní a bohatí, jen svojí bídu, frustraci a později občanskou válku přinesou k nám.
V iluzi, že u nás najdou rajskou zahradu blahobytu, strčí peníze, které ani pro nás nejsou zanedbatelné, zločincům, kteří je naloží do plovoucích vraků a pošlou k břehům Evropy. Tenhle druh obchodu s lidmi se v posledních měsících stal nejvýnosnějším byznysem na planetě. Je to řádově větší lumpárna než prodej tvrdých drog. A jestli ho chceme zastavit, musíme ukázat, že nefunguje, a že když někdo těm zločincům peníze svěří, do žádného ráje nedopluje.
Jediné, čeho tu dosáhnou, je ještě daleko větší frustrace, než kterou možná trpěli doma a nám rozvrátí naše zatím jakž takž fungující ekonomiky a společnost. Každý terapeut ví, že chce-li opravdu někomu pomoci, v první řadě sám musí zůstat v pořádku. Jestli chceme pomáhat Africe, nesmíme si nechat rozvrátit vlastní země. Nejen že nemáme povinnost to udělat, ale nemáme na to s ohledem na vlastní děti ani právo.
Já vím, že evropské politické elity nás přesvědčují, že je naší povinností se do tohoto obchodu s lidmi zapojit a od převaděčů "odebírat" větší a větší množství jejich "zboží". Až začínám mít pocit získaný jakousi zkušeností z lumpáren našich vlastních politiků, že pokud politik masíruje média a nutí občany, aby podpořili evidentní křivárnu, začíná být zřejmé, že na ní sám profituje a otázkou začíná být jen, kolik procent z toho všeho jeho profit činí.
Takže neškoďme Afričanům. Pomozme jim společně. Jste pro?
Související články
Do Evropy nemíří žádní uprchlíci >>
Zapomeňte na svobodu, přichází svět míru >>
Tomáš Houška
432 Hz aneb božská frekvence průměrného pomeranče
Jedna z nejmarnějších cest, jak se pohádat s hudebníky, kteří hrají starou hudbu, je zeptat se: „A proč neladíš na 432 Hz?“ A zkuste jako muzikant něco vysvětlovat.
Tomáš Houška
„Chceme mír!“ – aneb proč to není instantní polívka
Kdo by nechtěl mír? Já, vy, vaše babička, i ten chlapík na rohu, co nosí ponožky v sandálech (a přitom se tváří, že je módní ikona). Nikdo si ráno u kafe neřekne: „Víš, co by mi dneska spravilo náladu? Trocha války.“
Tomáš Houška
Škola základ života… pokud tedy život plánujete v 18. století
Kdyby bohatství rostlo z krtinců, jsme světová velmoc. Jenže neroste. A tak buď postavíme školství pro 21. a 22. století – nebo zůstaneme zemí, kde největší exportní pecka je Krteček na tričku potištěném v Číně.
Tomáš Houška
Evropské zrcadlo …aneb pohádky z hnijícího dvoumilionového sídliště
Evropa vaří polívku z migrantů, solárů, genderů a růžových slipů. V hrnci bublá bordel, všichni hledají pevnost tradičních hodnot (třeba kamenování a házení z oken). Jenže největší mešita Evropy zatim vyrostla za zvuku balalajky.
Tomáš Houška
Politici slibují všechno. Jen školství je krtinec na mapě.
Politici před volbami slibují vyšší platy, vyšší důchody, nižší daně a rychlejší cestu do pekla. Jediné, co neslibuje nikdo: školství, které by fungovalo i v roce 2080. Asi z toho nečouhá dost dotací pro velkouzenáře.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Konec Skylinku přináší nové ceny i pravidla. Co musí zákazníci stihnout do konce listopadu?
Satelitní televizní služby v Česku prošly významnou změnou. Nabídka se nově sjednotila pod značkou...
MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět
Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Na Comic-Con přijedou herci ze Star Treku, Hvězdné brány i českých pohádek
Hobit a gondorský kapitán z Pána prstenů, mistr ze Hry o trůny nebo vědkyně z Hvězdné brány, ale...
Starostkou Českého Krumlova by se měla stát Naděžda Perníková
Starostkou Českého Krumlova by se měla stát Naděžda Perníková, která do voleb vedla Vizi pro...
Soud zamítl několik stížností na volby, chybu našel např. u Brna-Řečkovic
Krajský soud v Brně zamítl několik dalších volebních stížností týkajících se říjnových komunálních...
Jihlavské divadlo DIOD se zapojí do Cirkusových nocí
Ukázkou představení inspirovaného jihlavským Sokolem zahájí Jihlavské Divadlo otevřených dveří...

Chystá se vaše dítě na střední? Vyhrajte voucher od Přijímačky krok za krokem
Chystá se vaše dítě na střední? Vyhrajte voucher od Přijímačky krok za krokem
- Počet článků 226
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4159x
Žiju hlavně psaním filmových a knižních příběhů, hudbou a občasným cestováním časem (to poslední se obvykle maskuje jako LARP). Tohle je místo, kde parkuju svoje „myšlenky pozdě v noci“ – od politiky přes civilizační turbulence až po absurdní nápady, které se samy derou na papír.
Pokud chcete nakouknout i do dalších mých světů:
- asheraband.com – naše muzika
- cestycasem.cz – historie a LARP jako stroj času (kdyby vám to znělo jako sci-fi pohon vesmírné lodě, přečtěte si mojí knížku Hráči (larp-sword.com/hraci)
- bohyneasera.cz – moje poslední knížka Svět podle Ašéry a všechno kolem bohyní, mýtů a herezí
Pro upozornění na nové články (a drobnosti, co mi upadnou od ruky) sledujte FB stránku Sedmá vlna.



















