Zatímco pro Čechy byla klíčová událost uplynulého víkendu marná snaha hokejistů získat medaili a na druhém místě co do důležitosti byla otázka, zda se Slavie udrží nebo sestoupí a pak také že pršelo, ve Francii to voliči vzali vážně a poslali do Europarlamentu stranu Marie Le Penové. A vypukl křik plný ostrých pojmenování, mezi nimiž je "nacionalistická" ještě to slušné.
Čeští voliči předvedli klasickou politiku strkání hlavy do písku. "On to za nás někdo vyřeší", "EU nemám rád, tak do ní nebudu volit". Ve Francii způsobilo vítězství Le Penové pozdvižení. A Francie není jedinou zemí, kde zvítězili ti, jimž socialisté spílají do krajní pravice, nacionalistů a fašistů. Podobné strany uspěly i v Dánsku nebo Finsku. Jenže praví fašisté teprve přijdou.
Zatímco zavedené politické strany v celé EU zaujímají k opravdovým problémům ve své většině stejný postoj jako Češi k EU - tedy strkají hlavu do písku a tváří se, že vše je v pořádku, voličům pomalu dochází trpělivost a začínají hledat strany, které k těm nejpalčivějším problémům zaujímají postoj, který slibuje aspoň nějaké řešení. Z toho sice nevyplývá automaticky, že půjde o řešení funkční a správná, ale stále lepší než se tvářit, že problém neexistuje.
Češi nevyřeší svůj odpor k institucím EU tím, že nebudou chodit volit do Europarlamentu. Naopak. Pokud tam nepošleme poslance, kteří přispějí k řešení našich problémů, nevystoupíme z EU, legislativa EU u nás nebude mít menší váhu, EU se nezmění k lepšímu, prostě vše půjde dál svým stále horším směrem a my na to jen nebudeme mít vliv. Jestli chceme fungování EU změnit, musíme to udělat, ne čekat, že to vyhnije.
A politické reprezentace Evropy nevyřeší situaci tím, že se budou tvářit, že problémy nejsou. Jsou. Občané je vnímají a očekávají, že je politici budou řešit.
Rozsáhlá nekontrolovaná imigrace lidí, kteří nechtějí sdílet evropské hodnoty, ale pouze se přisát na náš sociální systém, získat naši materiální úroveň a začít vymáhat přeměnu Evropy v duchu hodnot svých. V řadě zemí se jim to velmi dobře daří. Tak dobře, že v části EU politici diskutují o možnosti zákonem zakázat kritiku imigrace a multikulturalismu. Tedy říkají občanům: Kašlem na vaše potřeby, nám se to tak líbí. A chvíli jim to projde. Různé neziskovky budou za veřejné peníze podnikat šílenosti jako Islám do škol, tedy pardon Muslimové očima školáků a ostatní budou jen v neuvěření zírat.
Před nějakými lety pozvedlo svůj prapor náboženství globálního oteplování. Abych nevypadal, že nemám rád přírodu nebo ochranu životního prostředí. Samozřejmě mám. A samozřejmě vnímám, že podnebí není stabilní. Jak exkantor dějepisu také vidím, že podnebí na Zemi je nestabilní už 4 miliardy let a současné výkyvy sice někomu neprospějí, někomu prospějí, ale jinak nijak moc nevyčnívají z křivek, které nám historie podnebí kreslí poslední statisíce roků. Jenže je tu skupina těch, kdo dokážou dobře vydělat na dotacích do fotovoltaiky, větrných elektráren, biopalivech a podobně. Prostě jeden byznys nahradit jiným byznysem. A těm se daří prohlásit svůj byznys provolat za jedinou správnou víru a kdo nesouhlasí, bude zahnán do kouta, ostrakizován a označen za hlupáka. No jo, ale co když krom těch, kdo přicházejí s novým byznysem, to nikomu dalšímu nic dobrého nenese? A ukáže se, že vůbec nejde o nějakou přírodu nebo životní prostředí?
Tedy začíná přibývat občanů, kteří politikům dávají objednávku "Nechte toho a přestaňte blbnout". Ale když stávající politici dělají, že neslyší, občané si prostě dřív či později zvolí politiky jiné. A čím hlubší zastrčení hlavy do písku politická reprezentace předvede, tím razantnější bude změna. Zatím vše směřuje k tomu, že jak se problémy stále odsouvají, bude změna opravdu nečekaně tvrdá. Marie Le Pen ještě zdaleka nebude patřit k těm nejradikálnějším a změna se neomezí na Francii.
A je jedno, jestli si myslíme, že je to dobře nebo není, pokud budeme dál dělat, že pštrosí přístup funguje, někdo nám za pár let názorně předvede, že jsme se spletli.
