Řešit krizi s chladnou hlavou

Dnešní státní svátek nám nabízí skutečně celou řadu možných ohlédnutí. Před 97 lety se dovršily státoprávní snahy českého a slovenského lidu a vznikl společný samostatný stát.

Zakládali ho moudří a zkušení lidé v čele s prezidentem T. G. Masarykem, od nichž se dodnes máme co učit. Zejména Masaryk se coby studovaný sociolog vyznačoval tím, že uměl vždy, když to bylo nutné, vhodně zareagovat a třeba i nastavit tehdejší společnosti kritické zrcadlo.

Ještě před vznikem republiky dokázal mírnit antisemitské nálady během hilsneriády a při revoltách a nepokojích mezi nespokojeným německým obyvatelstvem v pohraničních oblastech po vzniku Československa se postavil zády vůči oběma nacionalistickým proudům, jak českému, tak i německému.

Tady vidím například jednu z velkých inspirací pro dnešní dobu a pro stávající problém s uprchlíky. Jistě, máme co do činění s takovou migrační vlnou, kterou Evropa nepamatuje. A nevíme si s ní vůbec rady. Ovšem to, co teď nejvíc potřebujeme, je klid, chladná hlava a jednání bez zbytečných emocí tak, abychom vyřešili jak tento přísun nových lidí, tak i situaci v problémových regionech, zejména v Sýrii.

Pokud hovoříme o Sýrii, tak nelze již dnes ignorovat tu skutečnost, že zde operuje Rusko se zájmem chtít určitým způsobem uklidnit situaci. Přijměme tedy tuto novou roli Ruska jako jistého katalyzátoru tohoto konfliktu a pokusme se my v rámci NATO společně s ním o naléhavé vyřešení tohoto konfliktu. Realita je totiž dnes již taková, že situaci v Sýrii bez Ruska nevyřešíme. To je základní předpoklad pro zastavení krize.

Naučme se vhodně přijímat a integrovat uprchlíky. Způsob a míra jejich integrace je skutečně jen na nás. Vůbec není na místě hysterie a šíření nenávisti – včetně nenávisti vůči islámu. Opusťme však nefungující multikulturalistické koncepce, kdy migranty necháme plně a bez jakýchkoli pravidel zde kulturně a nábožensky pobývat a nastavme jim jakási minimální pravidla jejich ekonomické, ale i společenské integrace. O jaká pravidla se bude jednat, je skutečně jen na nás. Tato smysluplná pravidla, která budou sice respektovat jejich kulturní svébytnost, ovšem především to, že se nachází v našem kulturně-společenském prostoru, jsou klíčová pro udržení klidu ve společnosti a také proto, aby u nás nenarůstaly extremistické a xenofobní síly.

Učme se však také efektivně vyhošťovat migranty. I to je součástí každé efektivní migrační politiky. Nejnověji je s tímto problémem konfrontováno samozřejmě Německo, kde bylo také narychlo v bundestagu přijaté nařízení, které urychluje celý tento proces. Také my jako Česká republika bychom měli přezkoumat funkčnost těchto našich norem.

V souvislosti s těmito našimi aktuálními problémy mě napadá uzavřít toto rozmyšlení Masarykovým výrokem: „Jen ať jsou spory, ale ať se bojuje s rozumem a poctivě.“