Jan Palach a jeho odkaz

„Svobodu, svobodu“, „Masaryk, Masaryk“ a „přidejte se k nám“, volali lidé zde na Václaváku, když si před 30 lety přišli připomenout památku Jana Palacha.

Byl to jasný důkaz toho, že komunistická propaganda ještě nevymazala to dobré, co v našem národě je.

A co tehdy komunisté ukázali ? Tvrdě zakročili a dál neústupně hájili režim, který byl však neobhajitelný. Potlačovali osobní svobody a šli se zbraněmi proti vlastním lidem.

A tyhle komunisty zde máme i dnes. Tohle jsme ale přeci nechtěli! Aby na nich a jejich programových prioritách stála podpora vlády, aby se naši vysocí ústavní činitelé paktovali s nedemokratickými vůdci z východu a aby v čele vlády byl trestně stíhaný člověk, vedený jako agent StB. Nemůžeme dělat, že je to normální.

Žijeme v krásné zemi ve střední Evropě, už přes 100 let budujeme naší státnost. Ale považte: kolik z těchto let bylo lety demokratickými?

Demokracie tu není sama od sebe a není samozřejmá. Jan Palach to věděl a přinesl pro to nejvyšší oběť. Odhodlal se k protestu, který měl šokovat a vyburcovat lidi. Mysleme na to, mysleme na něj a mysleme na naší krásnou zemi a její demokratický vývoj.