Neviditelný virový nepřítel nám již před časem uzavřel školy, včetně těch, kde vzděláváme mnoho děti s nejrůznějším postižením. Snažíme se je učit na dálku, ale je to nepoměrně těžší než u dětí zdravých.
Nelze se totiž spolehnout na online nástroje, videokonference, skenované dokumenty a podobně.
Jsem pyšná na své kolegy speciální pedagogy, kteří si povětšinou dokázali se situací poradit, a i na dálku oslovit své žáky. A to žáky, kteří mají mnohdy narušené komunikační schopnosti, jejich chování je velmi náročné na péči a tak bych mohla pokračovat. Pro některé žáky je jedinou možnou formou výuky návštěva učitele přímo v rodině. Všem těmto pedagogům patří velký dík, protože učit tyto děti není jednoduché ani v běžných časech, kdy epidemie neřádí. Tleskám i České televizi, která ve svém pořadu UčíTelka na děti s postižením nezapomněla.
Pověstný klobouk však smekám před rodiči našich žáků, kteří ze dne na den se svými dětmi zůstali doma a snaží se svou situaci zvládnout. V mnoha případech nejde o výuku jako takovou, ale o to ustát vůbec pobyt doma. Situace může být o to těžší, pokud rodič musí pracovat z domova, případně se věnovat dalším dětem.
Nyní ministerstvo představilo plán návratu dětí do škol, počítá se s otevřením prvního stupně vzdělávání. Jiná je situace ve školách speciálních, zde totiž není jasná hranice mezi prvním a druhým stupněm a potřeba péče se s věkem žáka nijak nezmenšuje. Mnohdy se stává tato péče pro rodiče ještě náročnější. Přimlouvám se tedy za to, aby v případě škol speciálních bylo umožněno vzdělávat i starší děti. Vzhledem k tomu, že ve speciálních školách bývá běžně méně žáků, jsem přesvědčena, že školy jsou schopny zajistit předepsané hygienické podmínky. Samozřejmě by byla konečná volba vždy na rodičích žáků.
Jde mi však o to ulevit rodičům, pro něž je situace bez existence školských zařízení a sociálních služeb extrémně náročná a celodenní péče nesmírně vyčerpávající.
Jen obtížně lze mnohým žákům speciálních škol či klientům denních stacionářů vysvětlit, co se děje, proč nefungují školy nebo denní stacionáře, proč se tak diametrálně změnil jejich běžný režim.
Pojďme tedy znovu otevřít naše speciální školy a ulevit tak těm, o nichž se moc nemluví, ale o to víc potřebují naši pomoc.
