Mrzí mě dosavadní malý zájem občanů o volby do Senátu. Můžeme na to argumentovat poněkud přezíravě v tom smyslu, že nás to nezajímá, že je to jejich vina a možná i chyba, že nejdou volit do Senátu.
Ale výsledkem je, že třebaže jsme jako senátoři v regionech často výrazně aktivnější než poslanci, že jsme blízko lidem, tak můžeme být naopak vnímáni jako ti, kteří jsou od lidí odtažití, a ti, které lidi neznají.
Mrzí mě, že lidí ve většině nechodí k senátním volbám. Mrzí mě i to, že říkají, že Senát je zbytečný, a to i proto, že úloha Senátu se podle mě zejména dnes dost potvrzuje, zejména v otázkách obrany ústavnosti atd. Teď ale máme možnost něco udělat s tou nevalnou volební účastí. Iniciujeme totiž úpravu voleb do Senátu. Chceme, aby mezi prvním a druhým kolem bylo o týden více času a aby se stihly roznést volební lístky s postupujícími kandidáty do schránek občanů.
Jistě, změna volebního zákona jistě není samospásná, ale může k určitému zvrácení tohoto trendu napomoci. Dobře si vzpomínám na debatu v rámci konference v Senátu, od níž uběhl již rok a čtvrt. Vyplynulo z ní tehdy, že se máme vydat buď cestou jednokolového většinového volebního systému, hovoří se o tzv. australském hlasování, nebo že ponecháme dvoukolový volební systém – ale s větším komfortem pro voliče. Sama jsem to již několikrát zažila: po prvním kole jsem se objevila v obcích regionu a tam mi řekli: ale paní senátorko, my už vás přeci volili. Z toho plyne, že lidé často nemají informaci o konání druhého kola.
Proto jsem spolunavrhovatelkou návrhu, který jsme projednali a odsouhlasili na plénu Senátu. Tím, že prodloužíme lhůtu mezi prvním a druhým kolem z 6 na 13 dní, tak můžeme zajistit distribuci volebních lístků, čímž doneseme informaci o druhém kole voleb přímo lidem do schránek. Nelze podle mě argumentovat tím, že ani v prezidentské volbě se lístky nedistribuují do domácností. To je totiž zcela jiný typ kampaně, který je plošný a s úplně jinou mediální prezencí.
