Ospravedlňují zločiny jedněch zločiny jiných?

Kritika levicového teroru je zcela oprávněná. Je dobrým indikátorem svobody, že se dnes mohou publikovat konkrétní kauzy a tajné provokativní akce komunistické totality.

Komunistický teror nikdo rozumný dnes nepopírá. Samozřejmě se najdou jednotlivci, kteří se o to pokoušejí, ale stávají se jen terčem posměchu. Extremistku Semelovou z KSČM sice soud osvobodil, ale nikdo o její nemorálnosti nepochybuje.

Přes tyto zločiny to nedává jediný důvod ke glorifikaci nebo omlouvání, či popírání zločinů fašismu. Správně se poukazuje na to, že jde také o znevážení obětí války v řadách spojenců na západě i na východě.

Zdánlivě se poslední prohlášení prezidenta Trumpa opírá o oblíbený předpoklad: všude jsou dobří a špatní lidé. Nepamatuji ovšem případ, kdy by do pochodu neonacistů najel útočný antifašista. Pochopitelně se asi může vyskytnout i takový případ, ale nevěřím, že by takový přístup normální člověk hájil.

Mezi neonacisty nemohou být dobří lidé. Kde by se tam vzali? Snad zneužití a nevědomí si zločinného charakteru neonacistických cílů? Mezi antifašisty však jasně nejsou jen levicoví extremisté. Nachází se tam celá škála lidí z většinového spektra společnosti, která tvoří drtivou většinu protestujících.

Nic proti vyšetřování a nic proti faktům. Padni komu padni. Ale rasismus nepropagují žádní dobří lidé, žádní chudinkové vlastenci. Jsou to zcela iracionální osoby, neschopné pochopit základy lidské koexistence. Schází jim vzdělání a korektní logický úsudek. Vedou je manipulátoři, kteří se neštítí žádné lži. Jedním z takových manipulátorů je i prezident Trump, když se nám snaží namluvit, že V KKK (Ku-klux klanu) jsou nějací dobří lidé. Už dávno dávno před islámskými teroristy terorizovali různobarevné obyvatelstvo zamaskováni při své zločinné i veřejné prezentaci. Největší ostuda USA.