Nekorektním vyjádřením se zamlčuje korektní možnost i skutečnost

Platí tedy, že nekorektnímu mluvčímu, (dále jen nekr), jde jen o propagaci negativního stereotypu. Nekři nestojí o konsensuální vyjednání problému, oni řeší problém nekorektním pojmenováním. Zlepšují naše problémy s Romy ...

jednoduchým pokřikem: Cikán, cikán, cikán.

Jeden by řekl, že při současné eskalaci nekorektnosti musí být takto všechny naše problémy vyřešeny. Opak je pravdou. Tyto zabetonované stereotypy, že budeme-li prohlubovat propast a odstup od Romů, vyřešíme tím snadněji naše společné třenice. Nekorektnost signalizuje jen jediné, že mluvčí nehodlá s Romy vyjednávat, ale jednat pohrdlivě z pozice síly. Ale je to skutečně pozice síly? Neukazuje se tím spíše naše slabomyslnost?

Nekři se opájejí svou pokrokovostí a bojem za svobodu, ale přinášejí jen další otroctví, kdy přestanou korektnost jen kritizovat, ale rovnou ji zakážou. Kyvadlo moci je neúprosné a šanci nepochybně dostanou. Alespoň budeme definitivně vědět, na čem jsme. Dnes, kdy s námi hrají komedii na demokracii, nejsme schopni je nikde chytit za slovo. Můžeme je tak maximálně chytit za metodu.

Nekři nepřinášejí více pravdy tím, že pojmenovávají hanlivě své oponenty, ani tím, že líčí jen jejich negativa, nedostatky a zločiny. Porušují tím celistvost vědění, které je ve své podstatě systematické. To znamená, že se analyzují v závěrech odborných prací pozitivní i negativní fakta, poukáže se na jejich poměr a vystaví nějaká vize budoucnosti. Je-li autorem takové práce nekr, pak se můžete spolehnout na to, že pozitivní fakta byla a vždy budou zamlčena nebo se ocitnou jen jako poznámka pod čarou hlavního textu.

Zachytil jsem v poslední době dvě takové nekr rádoby odborné práce. První je Antialkorán Patrika Ouředníka. Světe div se, tato nesystematická, nekrovsky děravá práce získala cenu Magnezia Litera. Marně byste v Ouředníkově podání hledali zmínku o súfijském hnutí v minulosti a současnosti. O současném disidentském hnutí v islámském světě se zmiňuje jen tak, že konstatuje, že existuje a měli bychom jej podpořit. Ani jeden příklad. Neuvádí žádné islámské reformátory na západních univerzitách, ani pozitivní neziskové islámské organizace. Nekorektně si dává záležet jen na výčtu všech negativ. Zde na nic nezapomíná a nic intelektuálně nezanedbává. Dosti nápadné, nemyslíte?

A druhá práce, jejíž existence mne překvapila, až zaskočila. Jde o publikaci Islám a politika od Rudolfa Kučery, docenta na Katedře politologie a filosofie Filosofické fakulty Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem. Na vysokých školách se množí antiislamistické výpady, které se chtějí tvářit jako odborná literatura, ale jsou jen směšnou snůškou nekrovké nesystematičnosti. Hned v úvodu své publikace povedený docent tvrdí, že lze zanedbat vliv na vznik islamismu z hlediska koloniálního období evropských mocností. Protože islámská Osmanská říše i předchozí dynastické říše byly kolonialistické, není se dnes za co omlouvat. Za všechny problémy si mohou v islámské kultuře sami. Značně neuvěřitelný a velmi neodborný přístup. Autor vychází z povídačky o střetu civilizací ne jako z hypotézy, ale jako z faktu. Úpadek našeho vysokého školství je nečekaně zjevný.

Metoda nekrů je stále táž. Zamlčet pozitiva nahromaděním až přehromaděním negativ. Nekři u moci nebudou vyjednávat, budou jednat a řešit. Pojmenují vás, čímž vyřeší váš problém, a aby snad náhodou nevyšlo najevo, že s ničím nepohnuli, odvezou vás opět do gulagu. Naopak, každý nekr ví, že mu při jeho nekrovké troufalosti nic takového nehrozí. Možná mu někdy zcenzurují neuvážený výstřelek, odeberou mu připojení na oblíbené stránky, to je ten strašný bič, na nějž si stěžují, ale do gulagu se v naší demokraticky korektní době nikdy nedostanou. Spoléhají na to a vysmívají se nám do očí.