Kde je slibovaná Paroubkova modernizace?

Fakt, že ČSSD potřebuje zmodernizovat svou tvář, si uvědomují i sami sociální demokraté. Jejím očekávaným cílem je samozřejmě posílení volební podpory strany a její vítězství ve volbách. Pro socialisty představuje stranická modernizace pouze prostředek, který však, pokud nezůstane pouze v rovině rétorického cvičení, prospěje celému politickému systému.

Hlavními devizami každé strany z pohledu voliče jsou volební program a tváře, které stranu reprezentují. To by tedy měly být oblasti, kam by se měla upřít snaha každého zapáleného modernizátora. Zvláště pak toho, který se často ohání Giddensovou třetí cestou a prohlašuje svou stranu za podobnou britským labouristům a s gustem si tiskne ruce s Tony Blairem a Gerhardem Schröderem. Předseda z Lidového domu nás v periodických intervalech ujišťuje, že modernizace úspěšně probíhá. Jak si tedy zatím sociální demokraté stojí?

Když se řekne personální modernizace, celkem logicky bych předpokládal, že se bude jednat o snahu rozšířit členskou základnu a vedení strany o nové, kvalifikované a voličsky přitažlivé lidi. To však pravděpodobně není představa českých sociálních demokratů. Podle tvrzení Jiřího Paroubka stoupl za dobu jeho předsednictví počet členů o čtvrtinu. Výše tohoto čísla sice vzbuzuje určité pochybnosti, avšak přejme jim to. Závažnější jsou však informace o tom, že tento dosti dramatický nárůst není zcela přirozený. Teplice jsou po Praze 11 další oblastí, kde se objevují "mrtvé duše."¹ Informace o tom, že nábor členů provází minimálně podivné okolnosti, však socialistický předseda považuje za podružné a novinářům Lidových novin vzkázal, aby ho s tím dále neobtěžovali.² Jak se ale na jedné straně může chlubit úspěšnou modernizací, která prý přilákala tisíce nových členů, a na druhé straně bagatelizovat informace nasvědčující tomu, že jeho poslanecký asistent nahání do kulturáku celé rodiny, aby tam vstoupili do ČSSD. Že by se jednalo o přípravu na přímou volbu předsedy strany?

Ani v oblasti čelných představitelů strany jsme se mnoha nových tváří nedočkali. Kandidátky do krajských voleb nejen, že nepřinesly nové a čerstvé síly, ale dokonce zrecyklovaly ty osoby, jež jsme už nějakou dobu považovali za politické mrtvoly.

Co se týče otázky volebního programu, Jiří Paroubek se ve svém nedávném blogu³ chlubí postupným posilováním analytického a myšlenkového zázemí své strany, o němž by se dalo očekávat, že přinese nové nápady a podněty a povede k prohloubení současné programové koncepce. Podíváme-li se však na aktuální volební program ČSSD pro krajské a senátní volby, na rozdíl od záplavy obecných, populistických a nezavazujících hesel, nesplnitelných slibů a negativního vymezování se na mnoho originálních, osobitých a positivních levicových koncepcí bohužel nenarazíme. Tak daleko stranická modernizace asi ještě nepokračila.

Halasné ohlášení stranické modernizace byl od Jiřího Paroubka výborný taktický tah. Čím více o ní bude mluvit, tím lépe v naší mediálně povrchní době zanikne fakt, že k žádné modernizaci vlastně nedochází. Paroubkova inspirace Blairem a Schröderem totiž začíná a končí pouze tím, že přebírá úspěšné prvky jejich marketingových kampaní. Vždyť také nejde o to vládnout dobře, ale vyhrát volby. Není-liž pravda, pane Paroubku?

1) http://www.lidovky.cz/paroubkovy-mrtve-duse-0bc-/ln_domov.asp?c=A080922_195705_ln_domov_mtr

2) http://www.lidovky.cz/okolnosti-neznam-a-je-mi-to-uplne-jedno-dyj-/ln_noviny.asp?c=A080923_000015_ln_noviny_sko&klic=227705&mes=080923_0

3) http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-paroubek.php?itemid=4494