Žít či nežít?

Encyklopedie říká, že pojmem eutanazie (euthanasie) se rozumí usmrcení na žádost (též asistovaná sebevražda), v některých méně obvyklých případech jako ulehčení umírání, zejména tlumením bolestí, neuspišující však smrt nemocného. Usmrcení na žádost, tedy se svolením poškozeného, stejně jako asistovaná sebevražda, je z hlediska českého trestního práva nedovolené a je posuzováno jako vražda.

www.flickr.com Povolit ukončit život člověku trpícím bolestmi a jehož šance na uzdravení se rovnají zázraku? Má člověk sám právo ukončit svůj život? Kdo má právo rozhodovat v těchto otázkách. Stát, církev, anebo jedinec sám? Spousta otázek a rozdílných odpovědí. Osobně si myslím, že každý dospělý a svéprávný člověk by měl mít možnost rozhodovat o sobě sám a to i v situacích týkajících se jeho zdraví a života. Stejně jako mě nikdo nemůže nutit, abych si nechala vytrhnout bolavý zub, neměl by mě nutit žít, pokud se můj život promění v bolestivé umírání.

Pochopitelně si pod pojmem eutanazie nelze představit, že požádám lékaře o smrtící injekci a on mi vyhoví, když nabudu dojmu, že můj život nemá smysl. Nelze tak řešit životní krize. Mělo by jít pouze o možnost ukončit utrpení lidí, jejichž šance na uzdravení je mizivá.

Existují i případy, kdy pacient několik let setrvává v komatu, ale zde si myslím, že kromě něj samého nikdo nemá právo o jeho dalším životě rozhodnout. Z tisku a televize známe přece několik příběhů se šťastným koncem, kdy se pacient probudil po několika letech a po čase se mohl zapojit do normálního života. Pokud tedy nelze jednoznačně prokázat smrt mozku, nedovolila bych pacienta odpojit z přístrojů.

Ruku v ruce s touto problematikou jde i otázka dárcovství orgánů. Myslím, že by nebylo od věci založit centrální registr dárců, kam by se každý dospělý člověk, souhlasící s darováním svých orgánů, mohl zaregistrovat. V případě např. autonehody by pak stačilo jen nahlédnout, zda orgány oběti lze k transplantacím použít. Osobně bych své orgány darovala. Pokud zemřu, už je potřebovat nebudu. Pro mé pozůstalé by měli význam pouze jako několik gramů popela navíc, ale pro druhého mohou znamenat poukaz na život.

Dárcovství orgánů a otázka uzákonění eutanazie nepředstavují témata se snadným řešením. Existuje mnoho argumentů pro a proti. Chtěla jsem jen napsat, jak to vidím já. Nechci totiž strkat hlavu do písku, protože sama nevím, jaký konec života mi osud přichystá.


Autor: Martina Holánková | úterý 17.7.2007 0:49 | karma článku: 13,51 | přečteno: 915x
  • Další články autora

Martina Holánková

Závod

6.7.2009 v 23:02 | Karma: 9,45

Martina Holánková

Všechny mé lásky

21.9.2007 v 15:24 | Karma: 7,45

Martina Holánková

Už zase zešílela…!

23.7.2007 v 6:26 | Karma: 16,19

Martina Holánková

Ovládá vás reklama?

14.7.2007 v 23:05 | Karma: 14,32