Nejkrásnější léto

Dvě zvířecí mláďata si hrají večer na verandě. Přihlíží starý pán a paní na plátěných lehátkách, dívka sedí na schůdku do domu a otec hází zvířátkům papírovou kouli. Všichni pozorují hravá zvířata a spontánně se smějí.

Ještě o loňských prázdninách se na zahradě vyhřívala stará kočka, která někde zmizela a teta René s manželem přinesli do domu kotě a štěně, aby potěšili svou jedinou praneteř až zase přijede s tátou na prázdniny. Miriam i její otec přijíždí jen jedenkrát za rok, protože cesta je dlouhá a drahá, Miriam na celé prázdniny, otec ji vždycky přiveze a na konci prázdnin pro ni zase přijede. Pokaždé s nimi zůstane týden a pomáhá kde se jen dá.

To nejkrásnější léto prožila Miriam, když jí bylo 13 a její otec ještě žil a nikdo netušil, že příští prázdniny už přijede Miriam sama, sama ve 14 letech.

Na podlaze leží velký kufr, ve kterém si Miriam přiváží vše potřebné na dva měsíce prázdnin. Její oblíbené bílé ponožky zatočené do klubíčka a další oblečení putuje do skříňky u postele. V tom přiběhne štěně, jezevčík, popadne ponožky do malé tlamičky a pádí s nimi na dvůr a nechce je nikomu dát. Miriam se později schovává s malým pejskem mezi dvojité dveře, kde mají soukromí. Tehdy ji ještě kočky nezajímaly, považovala je jen za lovce myší, to až později, až si koupí půl domu se zahradou a přinese domů ztracené kotě, které se stane součástí její domácnosti, si to hravé, chytré a rozpustilé kotě zamiluje a také všichni okolo.

Miriam prozkoumává celý dům. Sklep, kam se vchází ze zahrady, půdu se zrním v dřevěných bednách. Na zahradě je kurník a vedle místnost se vším potřebným. Na zahradu Je tam také trubka s vodou ze země, kam se chodí napouštět konve, zde na jihu se s vodou musí šetřit. Na konci zahrady je také suchý záchod, vždy čistý, ke kterému vede středem zahrady chodník a nad ním na kovové konstrukci se klene vinná réva. Stačí jen natáhnout ruku a utrhnout sladký hrozen s drobnými kuličkami. Na jedné straně zahrady roste rozložitá višeň, na druhé meruňka. Po sklizni přijdou na řadu zavařovací sklenice, pak plné kompotu a lekváru  zaberou celý regál na stěně spíže. Miriam si může utrhnout všechno, co na zahradě roste. Miriam se cítí jako v ráji.

Teta ji hned v šesti letech přivede do bazénu, kde se jí ujme učitel plavání. Miriam tak později může chodit na koupaliště sama či s dětmi některého souseda. V Szentesi je populární plavání a vodní pólo, a tedy tam mají rozlehlé koupaliště s několika bazény a k tomu restauraci a stánky s dobrotami, je to něco, co v Československu tehdy nebylo.

Léto končí a Miriam se už těší do školy, kde ji to velmi baví. Vždycky si k tetě přiveze atlas a nějaké knihy, aby se nenudila, protože je vášnivá čtenářka. Strýc jí smutně ukazuje, kam všude v době Rakouska-Uherska mohli cestovat bez pasu. Miriam později v knize maďarského spisovatele žijícího v Paříži čte větu, že Maďaři jsou proslulí tím, že na mapě každému ukazují země, které jim dříve patřily. Škoda, že tehdejší socialistický režim nedovoloval návštěvy příbuzných, kteří přežili válku jako jediní z velké rodiny.

Miriam také v tašce veze domů těžké květináčky s kaktusy, které si přes prázdniny vyprosila u sousedů a známých. Vždycky má doma spoustu krásných rostlin a květin, přestože je ještě malá a doposud je doma nikdo nepěstoval, a moc se jí to daří.