Na pohřeb Romaniny babičky přijel i Vítězslav. Marodil sice, ale babičky si vážil a chtěl jí projevit poslední úctu. Po obřadu si ale potřeboval na chvíli lehnout. Romana se svou maminkou... to svorně odmítly. Prý co by tomu řekli ostatní hosté. A že neměl raději ani jezdit. Nakonec si musel jít odpočinout do penzionu.
I dál se Romana chovala stejně. Fyzicky byla s Vítězslavem, duší se svou milovanou maminkou. Chodili k mediátorkám i k psycholožce. Každé sezení začalo tak, že na Vítězslavovi přistál kbelík špíny. Psycholožka jim radila, ať se k sobě chovají hezky. Když se Vítězslav choval k Romaně hezky, vyčetla mu, že to dělá proto, že mu to radí psycholožka...
Mezitím Romanina rodina vyřešila, co s bytem uvolněným po babičce. Začali ho rekonstruovat - hádejte, milé děti, pro koho?
V létě pak šla Romana na měsíc do práce. O ročního Tomáška se přes den staral Vítězslav. Na konci měsíce podala Romana novou žádost o rozvod.
Bouřlivé měsíce
Mezitím stihla ještě nepodařený pokus, jak obvinit Vítězslava z domácího násilí. To je teď mezi princeznami takový folklór. Jednou se po něm vrhla, a když si dovolil se bránit a chytil ji za ruce, zavolala hned policii, že ji napadl. Policie tedy přijela, zjistila, že nic nezjistí, a zase odjela.
Na podzim si pak Romana pořídila na internetu milence. Užívali si spolu v hodinovém hotelu. Romana dokonce chtěla, aby Vítězslav mezitím hlídal Tomáška. Prý že si jde zaplavat... Současně začala plánovat, že malého Tomáška tajně odveze. Měla jí v tom pomoci služebná - ukrajinská uklízečka. Vítězslav se ale o plánu unést Tomáška dozvěděl a Romaně to řekl.
Ta najednou otočila.
Souhlasila s tím, že zůstane s Vítězslavem až doby, než o Tomáškovi rozhodne soud. Domluvili se, jak si rozdělí péči o Tomáška, i to, kdy s ním kdo může odjet a na jak dlouho. Dokonce že se k sobě zase budou chovat hezky. A nevěřili byste – ono to tak i začalo fungovat.
Podaří se přece jenom zachovat Tomáškovi rodinu?
