Pokračujeme ve výběru z chatu s panem Cihlářem o tom, jak funguje střídavá péče.
martin: Podle toho, co říkáte, vy a matka asi bydlíte blízko, takže nebude problém s jednou školou, je to tak?
Petr_Cihlar: Chodí do jedné školky, v části, kde jsme měli ten dům a mám práci. Já sám bydlím na opačném konci města. Stejnou školku považuji za nutnost při střídavé, i když by se tam mělo dítě vozit. Dá se to i s dojížděním, kamarády si dítě vytvoří všude, ale soud by to pravděpodobně jinak neschválil.
martin: Stejnou ŠKOLKU? Máme školky dvě a funguje to bez problémů. Ale se školou to už bude horší...
Petr_Cihlar: Super, gratuluju. Ono to jde, já psal, že to nejde spíš kvůli soudu, který má střídavou schválit.
striedavastaros: Na koľko z 3000 CZK žiadate teraz znížiť príspevok na výživu dieťaťa k rukám matky a kto poberá prídavok na dieťa a daňový bonus?
Petr_Cihlar: Účetní mi řekla, že daňový bonus mám uplatnit za 6 měsíců, přídavek bere ona. Když jsem kdysi chtěl rodičovský příspěvek, úřad práce, který ho vyplácí, mi řekl, že mi ho nedají, leda by si o to bývalá sama požádala. A tak jí chodilo 7200 měsíčně a já je ani neviděl, přestože už jsme měli střídavou.
martin: Chápu vaši situaci, ale není té pasivity a ustupování matce příliš? Co když se třeba (natruc) odstěhuje, aby střídavku rozbila?
Petr_Cihlar: Ustupuju, ale jsem ten, kdo se nakonec smál. Aspoň zatím. Ono to pro ni není příjemné, sedět s kamarádkami v parku na lavičce a kolem děti kamarádek, co se rozvedly a všechny dostaly děti do péče. Jen ona tam to svoje dítě nemá... Musí se cítit zle. To je právě chyba, ve společnosti by měla být žena, která souhlasí se střídavou, hodnocena vysoko.
Začal jsem jednostranně dodržovat kodex střídavé péče, potřeboval jsem příkladem přesvědčit OPD, že nejsem ten špatný. Ustupovat mne nebaví, ale považuji to za nutnost pro případ znovuotevření kauzy u soudu. Abych mohl říci, že pokud není možná střídavá, nechť je dítě svěřeno mně, protože jsem lepším garantem toho, že dítě bude mít oba rodiče. Je to jednak snaha o přípravu pro případ potřeby, jednak chci ukázat synovi, který to čím dál více vnímá, že se věci mají řešit pokojně, vstřícně. A i možná ona sama časem pochopí, že to pro ni není špatné. Protože jedna maminka mi v lázních, kde jsme se u syna pochopitelně střídali, řekla, že mluvila s bývalou a ta prohlásila, že nebýt střídavé, vůbec to nezvládá v práci, a že jí to vyhovuje.
Kdyby se odstěhovala natruc, tak mi musí dítě dovézt v mém týdnu. To by bylo pro ni nepříjemné. Ona si už nemůže být jistá po tom, co to nedopadlo podle jejích představ jednou - mohlo by se stát, že o syna přijde. Jeden nikdy neví, zázrak se už jeden stal...
striedavastaros: Považujete za striedavku aj dvojtýždňový cyklus, v ktorom má matka dieťa 12 dni a otec 2 dni?
Petr_Cihlar: 12 + 2, to v žádném případě. Řeknu na příkladu, když si dala bývalá žádost o ubytování v azylovém domě. Zašel jsem na magistrát a vyžádal si kopii její přihlášky, odmítli mi to dát. Vyžádal jsem si tedy kopii přihlášky syna, což byla ta stejná... To mi ukázat museli. Zeptal jsem se jich písemně na podatelně, jak chtějí zajistit můj 100 % přístup k synovi, když v azylovém domě je režim, který nedovoluje noční návštěvy a denní se musí hlásit předem a schvalovat. Poukázal jsem na to, že moje výchovné právo, nevím, jak se to řekne, nebylo nijak omezeno soudně, ani nijak, a že mám stejné právo, jako žena. Tedy pokud ona může být s dítětem v noci v azylovém domě, já chci taky a požádal jsem je o klíč v případě, že jí ten pobyt v azylovém domě schválí. Současně jsem zatelefonoval do azylového domu a ptal se, jestli ubytovávají muže, protože jsem se dozvěděl, že se tam hlásí moje žena, a moje podmínky jsou totožné s jejími, nebo dokonce jsou ještě horší. Takže rodič má právo být s dítětem i ve všední dny.
2 dny ze 14 jsou jen svátkem, to není život, to není o výchově, na kterou má dítě právo, potřebuje oba rodiče rovnoměrně. Někde jsem četl, že aby mohlo docházet k výchově, efektivní, musí být rodič s dítětem alespoň třetinu času. Osobně na 5-letém synovi pozoruji, že až 3. - 4. den po týdnu se ženou se začíná chovat trošku jinak, ona ho proti mně manipuluje... Pokud by tedy se mnou byl míň, než 3 dny, tak se může rozvinout syndrom zavrženého rodiče. Nejde jen o to, ze jednomu rodiči dny ubydou, ale druhému přibydou, a teď jde o to, jak ten rodič ty dny navíc využije, jak se k dítěti chová. Pokud je to 8 dnů výplachu mozku, jak je tatínek špatnej, pak to tatínek za 3 dny nezachrání.
JTR: Dobrý večer pane Cihlář. Jste jeden z mála tatínků, co získal střídavou péči, zasloužíte úctu a gratulaci. Asi to nebylo tak jednoduché.
Petr_Cihlar: Dobrý den, díky, měl jsem štěstí a šel mu naproti. Musel jsem konzultovat s psychologem, nepodceňujte to, teď cítím, že jsem za 3 roky zestárnul tak o 8.
E_T_: To mě zajímá, ten psycholog a ta jeho pomoc, můžete to nějak přiblížit?
Petr_Cihlar: Prostě mám tuhej kořínek a snažím se vše zvládnout, nepoložit se. Až jsem si uvědomil, že není špatný se prostě zhroutit, že je možné, že už ztrácím soudnost. Měl jsem absolutně nechuť a lhostejnost k práci. Zašel jsem na krizové centrum si popovídat, pan psycholog mi řekl, že musím odstřihnout nitku. Že moje manželství už skončilo v okamžiku, kdy na mne bývalá poprvé zavolala policajty a lživě mne obvinila, že ji týrám. Podotýkám, že její označení mne za tyrana a obvinění z týrání přišlo po tom, co jsem nesouhlasil s rozvodem a svěřením dítěte do její péče a vzal jí auto, firemní, když mi přestala v práci pomáhat. Pak jsem ještě našel jednoho psychologa, protože jsem se bál, že střídavá, určená v té době zatím jen předběžkem dočasně, nebude rozsudkem potvrzena. Těžko jsem to nesl, bydleli jsme společně v té době v jednom domě a každý týden volala polici kvůli nějaké smyšlence. Snažila se, aby spis u policie ztloustl a soud střídavku vyloučil jako nemožnou kvůli "vzájemným" sporům. Já přitom žádné spory neměl, ona je jen uměle vytvářela.
Ten psycholog mi dal velkou radu. Ani jsem nečekal, že mi pomůže. Řekl, že i když to asi dopadne špatně, vzhledem ke statistice, že si to nemám vůbec připouštět. Mám si vizualizovat, že to dopadne dobře, klidně do nového bytu, kam jsem se stěhoval, koupit nový dětský nábytek, abych prostě počítal s tím, že soudní jednání dopadne dobře. A v ten týden, když ho nemám, abych na něj nemyslel a pracoval, zachránil si firmu. Že to je to nejlepší, co můžu pro něho udělat. Když jsem se ptal, co když to dopadne u soudu špatně, že se složím, tak řekl, že to budem případně řešit pak, ne teď :-) To mi pomohlo. Tak myslete pozitivně a přivolejte si svoje štěstí, jako já.
Převzato ze Střídavky
