Poměrně dlouhou dobu je Česku zavedená povinnost tzv. zipování v případě, že jsou dva jízdní pruhy vozovky z nějakého důvodu sloučeny do jednoho jízdního pruhu. Toto opatření má logický důvod v tom, aby se zabránilo
zbytečným čekáním, kdo komu dá přednost při následném přejíždění do jednoho pruhu. Naši řidiči jsou však nepoučitelní a nevzdělavatelní – střídavé přejíždění je nad jejich chápání a zbytnělé ego. Mám čerstvou zkušenost z dálnice D5 u Žebráku. Popojížděl jsem pomalu jedoucí kolonou asi 3 km před zúžením (svedením provozu do jedné poloviny dálnice), a když jsem se konečně doposunul k místu zúžení, nepustilo mě „ pochopitelně“ několik řidičů s pražskou RZ před sebe.
Tady trochu odbočím. Nevím, která chytrá, otitulovaná hlava cítila puzení, změnit vžitou zkratku pro poznávací značku vozidel. Státní poznávácí značka (SPZ) je jedinečná, s ničím nezaměnitelná, není nic proti ničemu a mohla by platit za každého režimu. Naproti tomu zkratka RZ (registrační značka) má i jiné významy, např. se tak označují rychlostní zkoušky při automobilových soutěžích. To může v mladých, ambiciózních a nevybouřených mladících vyvolávat nevhodné asociace.
Zpět na dálnici. Když jsem se konečně zařadil do kolony vozidel jedoucích teď už v polovině dálnice v obousměrném provozu, myslel jsem si, že je po problému. Nebylo! Řidiči totiž nejsou schopni jet v místě omezení plynule. A tak se opět zastavuje, popojíždí, nadává, gestikuluje.
Pokud se řidiči nesmíří s tím, že nařízení se musí dodržovat, že dražší auto neopravňuje k nadřazenosti , budou se otravovat v nesmyslných kolonách, které by vůbec nemusely vznikat.
