Nechci přímou demokracii

Reklama na politickou stranu „Věci veřejné – strana přímé demokracie“ se objevila dokonce už i na Facebooku, a tak jsem se rozhodl zareagovat na svém blogu. Já proti lidem ve VV rozhodně nic nemám, ostatně myšlenka přímé demokracie je sama o sobě hezká, ale...

Jak snadné...prijdeme a zvolíme si. Treba podle toho, co si zrovna precteme v novinách?

Lisabonská smlouva. Ano či ne? Pokud čtete noviny nebo jakékoliv internetové zpravodajské portály, jistě jste museli v minulosti číst mraky „odborných“ článků na téma Lisabonská smlouva. Někteří redaktoři psali jednoznačně o výhodách LS, jinde se člověk dozvěděl spíše o těch možných negativních dopadech pro Českou republiku, které z ní mohou v budoucnu vyplynout.

A najednou byl člověk z těch všech protichůdných názorů a myšlenek, které se vzájemně vylučovaly, dost zmatený, tedy aspoň já. Hlavně když se mě někdo zeptal: „Co si myslíš o Lisabonské smlouvě?“.

Já se klidně přiznám, já tuto veledůležitou smlouvu nikdy nečetl, a tedy nemohu jednoznačně a objektivně říci, jestli je Lisabonská smlouva výhodná či nikoliv. Jestli mám věřit výrokům pana prezidenta a dalších, kteří LS zatracují, a nebo naopak mám jít s názorem proevropských odborníků, kteří v LS vidí jistou naději?

Nic není jen černé a bílé a je mi proto jasné, že i v otázce Lisabonské smlouvy toto platí. Jenže spousta lidí se nezamýšlí nad oběma stranami mince a mají svůj jednostranný subjektivní názor, který si prosazují všude možně. Lidé jsou prostě takoví a rozhodně jim nejde v tomhle nic vyčítat. I já mám svoje subjektivní názory, i když se snažím být mnohdy objektivní. Není těžké nás ovlivnit - viz. masivní kampaně v Severním Irsku a následné schválení Lisabonské smlouvy v jejich referendu.

V otázkách důležitých a složitých celostátních záležitostí si upřímně myslím, že referendum není nejrozumnější řešení. Nemyslím si, že jsem jediný, kdo Lisabonskou smlouvu nečetl a je jen ovlivněn medii ze všech stran. I redaktoři jsou subjektivní, i když se snaží sebevíc. Proto bych ve věcech Lisabonské smlouvy, radaru v Brdech (i když jsou oboje záležitosti již passé) věřil daleko více politikům (a jejich odborným týmům, kteří tyto záležitosti mají do detailu prostudované a co se Lisabonu týče, jistě mají smlouvu přečtenou skrz na skrz).

Strana Věci veřejné sice na svých webových stránkách ujišťuje, že v přímé demokracii by byli občané daleko více a lépe informováni a vedeni k veřejným diskuzím, přesto nevěřím tomu, že by se aspoň z většiny z nich stali rozhodování schopní a objektivní jedinci. Zvláště u tak důležitých záležitostí.

Na druhou stranu souhlasím s přímou demokracií na nižší, tedy komunální úrovni. Pokud se totiž jedná o záležitosti, které se týkají místa mého bydliště, je logické, že jsem s jejich problematikou dostatečně seznámen a schopen o nich rozhodovat. Zvláště, když moje rozhodnutí pak neovlivní životy lidí na druhé straně republiky.

Až nastane doba, kdy každý člověk bude schopen objektivního rozhodnutí a vnímaní jakékoliv problematiky z více stran, stane se z přímé demokracie jistě to nejlepší možné řešení. V dnešní době je přímá demokracie příliš veliké riziko a já se ho bojím, při vší úctě k občanům ČR, podstoupit.