Moje první zkušenost s darováním krevní plazmy

Krátký článek o tom, jak jsem byl darovat krevní plazmu. Aneb moje zkušenost s darováním.

Již delší dobu jsem laškoval s myšlenkou, že půjdu darovat krev či krevní plazmu do nějakého specializovaného střediska. Odběry krve u doktora mi totiž nedělaly nikdy vážnější potíže a jelikož člověk nikdy neví, kdy sám bude potřebovat krev od dárců nebo kdy bude závislý na lécích z krevní plazmy, rozhodl jsem se, že darovat půjdu.

Tento článek prosím neberte jako reklamu, nýbrž jako moji zkušenost, jakožto zkušenost prvodárce, který byl zvědavý, jak takové darování krevní plazmy probíhá.

Vše začalo tím, že jsme předem objednaní dorazili s přítelkyní do specializovaného střediska Unica plasma v Praze. Zvenku celá budova působila poněkud nenápadně, a pokud si člověk nevšiml loga ve tvaru srdce tohoto střediska, jistě by ji ani nenašel. Interiér byl však daleko přívětivější a působil velice příjemně. Nejprve se člověk dostal do tzv. „čekárny“, kde se nacházela i recepce a kde jsme dostali jako prvodárci rozsáhlý dotazník k vyplnění. Po pár minutách nás podle identifikačního čísla (které jsme obdrželi na recepci) zavolali na digitální tabuli na vstupní kontrolu. Paní doktorka s každým jednotlivě prošla dotazník (obsahoval otázky o tom, jestli jsme neprodělali nějakou z infekčních chorob, jaké bereme léky, atd.), změřila nám tlak, puls a teplotu a podle toho nás uvedla do záznamu jako schváleného /  zamítnutého dárce a navrhla v případě schválení množství plazmy k odběru. Já měl například navrženo 700ml.

Po vstupní kontrole, která se mimo jiné musí absolvovat před každým darováním (trvá asi 10 minut), si klienta zavolají na odběrový sál. Nesmím zapomenout zmínit, že personál se k (prvo)dárci chová opravdu hezky a ve spojení s komfortním a příjemným prostředím se celý odběr stává bez nadsázky relaxací. :)

Je čas popsat, jak takové darování krevní plazmy vlastně probíhá. Nejprve si člověk jednoduše lehne na jedno z luxusních polohovacích křesel a sestřička vyhledá na ruce vhodnou žílu. Poté sestřička odebere vzorek krve, aby provedla krevní obraz (přeci jen pouhý dotazník pochopitelně ke kontrole nestačí – krevní obraz se však prování jen u prvodárců a poté každé 4 měsíce). Následně do žíly zavede kanylu, která je napojena na speciální přístroj a od této chvíle už je vše řízeno přes počítač. Do dlaně dostanete gumovou věc, kterou musíte občas opakovaně zmáčknout, pokud krev neteče tak, jak by měla. Na vše jste ale upozorněni kontrolkou na přístroji. Onen přístroj přijatou krev průběžně filtruje a vezme si z ní pouze krevní plazmu a ta poté teče do plastového sáčku. Zbylé krevní složky (červené krvinky, bíle krvinky a krevní destičky) jsou pak tzv. „zpětným chodem“ kanylou vpravovány zpátky do těla. Takhle se v několika fázích odebere od dárce až 850ml plazmatické hmoty. Na konci odběru, který trvá něco kolem 45 minut, vám přístroj zavede do žíly 500ml fyziologického roztoku.

Po celou dobu odběru vás kontroluje personál, přitom si můžete poslouchat MP3 přehrávač, číst si knihu (což jsem třeba jako prvodárce nevěděl, ale ochotná sestřička mi pujčila noviny :-)). Při odběru také dárce dostane speciální vitaminový koktejl a vůbec je o něj hezky postaráno.

Po odběru jsem měl velice hezký pocit z toho, že jsem mohl svým darováním pomoci při výrobě některých důležitých léků, které se nedají vytvořit jinak, než z krevní plazmy. Za darování krevní plazmy člověk dostane i finanční odměnu a má nárok na placené volno, nicméně to není důvod, kvůli kterému jsem šel darovat. Krevní plazmu můžete chodit darovat každý týden, což je významný rozdíl oproti darování krve. Je to způsobeno právě tím, že plazmatické hmota se v těle obnoví do několika málo dnů.

Sestřička mě upozornila, že v den odběru bych neměl vykonávat zvýšenou fyzickou aktivitu, nicméně mohu potvrdit, že jsem na sobě ani těsně po odběru necítil žádnou únavu. Teď jsou to 3 dny od odběru, a kdybych neměl na ruce maličký stroupek od vpichu, vůbec bych nepoznal, že jsem byl někdy darovat. Již teď se těším na svůj další odběr s pořadovým číslem 2, při kterém dostanu i kartičku dárce.

Pokud stále váháte s darováním krve či krevní plazmy, myslete na to, že jednou takovou pomoc od zdravých a mladých lidí budete potřebovat jistě taky.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan Hnízdil | neděle 7.2.2010 16:09 | karma článku: 27,80 | přečteno: 13637x