Žlutomodrá invaze do Prahy!

Armáda obsadila Prahu! Ne, to není novinový článek z 15. března, kdy si Česká republika připomínala výročí vpádu nacistických vojsk na své území. Tato invaze probíhala jinak. Tanky a pušky nahradily šály a dresy. Okupace začala...

Vstup do války se vojsku generála Stavjani nepovedl podle představ. Červenobílá armáda totiž využila slabé chvilky jihočeských bojovníků a zasadila jim ránu, která bolela. Na tahu tak byla družina zpod Černé věže, která na pokračování boje zmobilizovala téměř všechny síly. Bitva o Prahu mohla začít...

Den první- boj o klíčovou pozici!

...Tři, dva, jedna, začínáme!  Důstojník Štrba za přítomnosti svého generála dává pokyn k zahájení invaze. Nepřítel prozatím neklade odpor, a tak žlutomodré vojsko postupně obsazuje přilehlá dopravní spojení a benzinové pumpy. K mírným problémům došlo nedaleko Tábora, kde zřejmě členové partyzánského oddílu převrátili cisternu, která tak bránila houfu Jihočechů postupovat dále ku Praze. Zdržení bylo minimální, tudíž naše plány nebyly narušeny. Postup motorácké armády byl rychlý a nelítostný. Všechny občerstvovací stanice byly zbaveny zásob piva a baget, a nad jejich střechami vzplála vlajka s okřídleným M. Červenobílí se na odpor zmohli až ve Vršovicích, kde se Razýmova divize pomocí barikád ve středním pásmu srdnatě bránila davu žlutomodrých nájezdníků. Zde však generál Stavjaňa vytáhl svůj trumf. Sniper Chovan dvěma přesnými ranami zasadil soupeři úder, ze kterého se už nevzpamatoval. Jihočeši tak získali klíčové území k totálnímu podmanění Prahy- bod č.2!

Den druhý-  neúspěšná odveta nepřítele!

Bylo jasné, že houževnatí Pražané se se ztrátou důležitého území nesmíří. A zatímco červenobílý generál Razým se svým vojínem Bačou, povolaným odkudsi od nějakého Hradce, střádali plány na odvetu, Jihočeši povolali zálohy. Do Vršovic tak druhé ráno dorazily další zhruba dvě stovky záložáků v plné polní. Opět nechyběly dresy, šály, vlajky, ale ani balónek s motivem draka...

Očekávaný protiútok opravdu přišel. Vojáci v sešívané zbroji zaútočili v půl šesté přesně tam, kde před zhruba čtyřiadvaceti hodinami ztratili výhodnou obrannou pozici, ovšem i tentokrát se ukázalo, jak schopného generála žlutomodří mají. Hájit motorácký prapor opět pověřil Petra Kváču, který svým štítem nepovolil červenobílým střelcům jedinou střelu do černého. To jihočeští snipeři byli opět šikovnější. A když už jim teklo do bot, dočkali se podpory od mohutné divize připravené k pomoci za mantinely. Ta se v závěru bitvy pokusila zneškodnit vojína Baču, který se žlutomodrému davu přiblížil víc, než je zdrávo, a od újmy na zdraví ho ochránil pouze štít z plexiskla. To jakýsi Andrlík byl odvážnější, ale i on nakonec před početní převahou raději uprchl do bezpečí kabin. Útok nepřítele byl odvrácen, ale ještě není vyhráno...

Očekává se, že červenobílí ještě nesloží zbraně. Podle našich zvědů se chystají zaútočit již zítra v podvečerních hodinách. Najděme ještě zbytky sil a ukončeme tuto válku jednou provždy!