Pochod fans Motoru- od protestů k oslavě hokeje!

Českobudějovický znovuzrozený Motor čeká již šestá hokejová sezóna, kterou, stejně jako v předchozích letech, "otevřou" fanoušci společným pochodem k Budvar aréně. Tradice? Ano. Pěkná akce? Rozhodně. To ale není vše...

Šestá sezóna= šestý pochod? Ne, špatná odpověď. Historie pochodu sahá o několik měsíců dál do historie a se začátkem hokejového ročníku nemá vůbec nic společného. Naopak...

" Velká voda všechno vzala"

V srpnu v roce 2002 se do jihočeské metropole přihnala povodňová vlna, kterou nikdo nepamatuje. Obrovské šrámy zanechala i na Motoru, kterému živel doslova zdevastoval nově zrekonstruovanou arénu. O jedenáct let později, začátkem června, se přihnala další. Nebyla tak masivní, pro budějcký hokej však fatální. Odplavila mu extraligu...

A tady to vše začíná...

Nad Českými Budějovicemi již přestalo pršet, obloha však byla stále zatažená. A jasno nebylo nejen nad jihočeským krajem, ale ani v myslích fanoušků Motoru, kteří se mezitím srocovali na konci Lannovy třídy, aby se společně vydali k radnici, a posléze i k hokejové aréně, vyjádřit svůj nesouhlas s koncem extraligy v našem městě. Zatímco hladiny Vltavy i Malše už byly ve svých korytech, ulice Budějovic tentokrát zaplavily stovky fanoušků. Skandovalo se, zpívalo, ale hlavně protestovalo. Situaci se zoufalým fanouškům pokoušel vysvětlit i tehdejší primátor Českých Budějovic Juraj Thoma. To u arény bylo "mrtvo". I zde se příznivci snažili dovolat někoho kompetentního z řad vedení Mountfieldu, leč marně. Ani světla v kancelářích nesvítila. Asi už se stěhovali do Hradce Králové...

Fanoušci se po několika minutách začali rozcházet ke svým domovům.  U haly zbyly pouze pytle s pískem poskládané u vchodů do arény. Zavládlo ticho. Velká voda pomalu ustupovala, hokej však také. A za pár dní  zmizel definitivně...

Narozeninový 20.srpen!

Po deštivém začátku června přišly horké dny. Pro Budějovice to platilo dvojnásob. Za dva měsíce se toho událo opravdu mnoho, abychom pak mohli 20. srpna opět vyrazit k Budvar aréně. Samozřejmě všichni společně. Tentokrát se také zpívalo a skandovalo, ovšem všichni se smáli, bylo slunečno. Kolem radnice jsme "jen profrčeli" a zamířili k naší "Mecce". I tentokrát jsme vyvolávali vedení, ale zcela odlišné a naprosto odlišným způsobem. V hale pak zavládlo naprosté šílenství, kdy přes pět tisíc lidí vytvořilo takovou atmosféru, na kterou v životě nezapomenu. První zápas, byť přípravný, se nesmazatelným písmem zapsal do dějin hokejového Motoru. Byl to zkrátka sváteční den, obrovská oslava!

Oslava! To je přesně ono!

Vidíte, uběhlo dalších pět let a my se za pár dní opět sejdeme na Lannovce a společně se vydáme na hokej. Z pochodu se stala tradice. Není to však jen pochod jako takový. Je to oslava. Velký den, kdy můžeme opět demonstrovat svou sílu a poděkovat všem, kteří se podíleli na tom, že můžeme v Budějcích chodit i nadále na hokej.

Tak příští sobotu, Motoráci!

Protože...

...Nás nezničili, my tu pořád jsme! =M=