Juniorský hokejový šampionát zavítal po dvanácti letech opět do České republiky. Samotná Ostrava se ho dočkala přesně po čtvrt století. Moravskoslezská metropole se tak na dvanáct dní stává centrem hokejového světa. A oprávněně.
Přejídání salátem a cukrovím? Na to letos (naštěstí) není čas. Říká se, že všechny cesty vedou do Říma, ale v hokejovém světě to tak úplně není, leda bychom Ostravu přejmenovali na Řím. Pro mnohé specifický region hostí šampionát, který se zejména v zámoří těší velké oblibě.
Ostrava má s hostitelstvím velkých sportovních akcí velké zkušenosti. Ve třetím největším městě republiky se koneckonců odehrála i část seniorského hokejového turnaje. Ve stejné hale sváděl nezapomenutelné bitvy i legendární tenista Radek Štěpánek. A pokud se vydáte jen o několik stovek metrů dál, narazíte na Městský stadion, kde se na atletickém oválu proháněl Usain Bolt...
Přijíždíme do Ostravy těsně před polednem. Mám-li být upřímný, v Ostravě jsem byl před mnoha lety prakticky jen na otočku, takže jsem plný očekávání. Jak jsem již zmínil, slezská metropole navenek působí celkem kontroverzně. Mnozí ji mají spjatou i třeba s problémovými fotbalovými fanoušky či životním prostředím. Ovšem každá mince má dvě strany, i ta ostravská...
Po příjezdu do Svinova si kupujeme kreditní jízdenky. Co jsme se dozvěděli hned po příjezdu, jedná se o čerstvou novinku, ovšem velmi moderní a pohodlnou. Nasedáme tedy do tramvaje a míříme se ubytovat. Jako typický turista sleduji zdejší panorama, tramvaj je téměř prázdná, jen v blízkosti sedí jakýsi muž, ke kterému po několika zastávkách přisedá vcelku pohledná žena. Mírným zamáváním přisedá k muži sedícímu vedle nás a ptá se ho: " Tak co si letos dostal od Ježucha"? Hrklo ve mě. Sakra, taková pěkná a křehká žena a takový hlas? Welcome to Ostrava.
" Welcome to Ostrava", hlásá nápis na kostce Ostravar arény, která je napěchovaná k prasknutí nažhavenými fanoušky, kteří hlasitým pískotem vítají ruského soupeře. To borci se lvem na hrudi a břiše ( nepleťte si to se Scanií) se těší bouřlivému aplausu. A bouřlivá byla i atmosféra samotného zápasu. Nepamatuji, kdy jsem zažil takovou kulisu na zápase reprezentace. Možná na jaře v Bratislavě, možná...Česká repre se v hale opírá o neskutečné fanoušky a senzačně poráží Rusy 4:3. A plno je i večer na zámořské derby. Do Ostravy dorazilo opravdu velké množství kanadských fanoušků, kteří sice nejsou tak horkokrevní jako ti čeští, nicméně i oni se během zápasu neskutečně baví a dodávají tak nejen zápasu, ale i celému šampionátu, šmrnc. Hala je navíc skvěle zaplněná i na zápas Němců s Američany, přičemž oba týmy se rozhodně nemohou pyšnit takovou podporou od svých fanoušků jako domácí repre a Kanaďané. Ano, velkou část tvoří fanoušci z Česka, fanoušci z Ostravska...
Ve více než třísettisícovém městě trávíme čtyři dny, máme tak čas navštívit i jiná místa než Ostravar arénu ( To pivo se nedá pít :) ) Milovník historie a památek s ní spjatých si zde moc neužije, přesto kam přijde, tam je vítán. O pár řádek výše jsem se zmínil o specifickém regionu, na který mnozí pohlížejí skrz prsty. Psal jsem ale i o druhé straně mince. A to je právě ona: já se snad ještě nikde nesetkal s tak přívětivými lidmi jako v Ostravě. A opravdu se mi nechce věřit, že jsme měli jen štěstí. Jsem přesvědčený, že takových je více...
Ano, souhlasím s tím, že je Ostrava specifický region- houževnatý, nevyzpytatelný. Region, kde víte, na čem jste. Region kontrastů. Nyní ale už vím, že také region, na který nebudu pohlížet skrz prsty. Region, který na mě zanechal velký dojem. A pokud se vrátím ke sportovní stránce, a už jsem to i naznačil, tak také místo, kam tento turnaj jednoznačně patří.
Ostravo, díky za velký zážitek. Už si jen přát, aby dobrý dojem zanechali také čeští hokejoví mladíci.
