Referendum o vystoupení z EU

Nedávno projednávaný zákon o referendu, kde by stačilo k jeho vyhlášení 250 000 petentů, po dnešku jistě neprojde. Připosrané politické špičky to ve strachu o svou holou existenci nedovolí. 250 000, vždyť to je tak málo a mohlo by

nás to připravit o všechno.

Naši politici, napříč politickým spektrem, prodali svou vlast a svou čest za příslib blahobytného života. Dotace, dotace, dotace, to je slovo, které lze nejčastěji slyšet ve sdělovacích prostředcích a zejména se to týká jejich nečerpání. I kdybychom na dotacích dostali z EU víc než do EU vložíme, stále to je ztrátový projekt, kofinancování, byrokracie s nimi spojená a v neposlední řadě hrubá zlodějna v různých regionálních programech. Další škoda je, že za peníze daňových poplatníků se předraženě financují projekty, které občané vůbec nechtějí, chtějí je jen zájmové skupiny, paradoxně taky financované z peněz daňových poplatníků.

Někdo namítne, že dotace jsou dobro, opak je pravdou. Zlikvidovaly naše zemědělce, jelikož francouzští, španělští a polští zemědělci je berou, naši ne, tudíž nemohli konkurovat a zanikli, zlikvidovaly naše potravinářství ze stejného důvodu. Na druhé straně profitují firmy, které by v normálním tržním prostředí nikdy nemohly uspět, jelikož by nabízely své produkty za reálné ceny a málokdo by je chtěl, solární energie, biopaliva, atd. Taky máme nádherné, rozpadající se, cyklostezky zející prázdnotou za miliardy korun a samozřejmě ještě mnohem a mnohem víc věcí, příkladně lavičky Václava Havla. Regulovat občany se stalo modlou, věci, které nechtějí jim povinně nanutit pod hrozbou sankcí, věci, které chtějí jim zakázat.

Je to trošku jiný socialismus než jsme zažili před 89. Tenkrát věci, které občané chtěli, prostě nebyly, vlastně byly, ale jen pro někoho, o věcech, které občané nechtěli se nesmělo mluvit. Dnes budeme mít exkluzivní kluby kde se bude moct kouřit, ale každý se tam nedostane, jedním z nich je jistě Poslanecká sněmovna a o věcech, které občané nechtějí se taky nesmí mluvit. Je to socialismus s lidskou tváří, aby socialisté všeho druhu vyšli vztříct svým voličům, jsou ochotni zlikvidovat vrstvu lidí, kteří je živí a nabrat si nebetyčné dluhy. Takto se to provozovalo v Řecku a v trošku menší míře se to provozuje v celé EU. Argumenty, že my jsme málo zadlužení neobstojí, Řekové taky byli svého času málo zadlužení. Konečný výsledek je předem nalinkován, kdo hospodaří doma  ví, že takto to prostě nefunguje a jsem rád, že skutečnost popřela někdejší výrok premiéra Paroubka, že dluhy se neplatí. Možná neplatí, ale přijdete o dům nebo říšský protektor nařídí vašim sousedům aby to zaplatili za vás. A co když vy budete zrovna tím sousedem, budete  mít toho rozmařilého souseda rádi?

Asi jste pochopili, že narážím na dnešní rozhodnutí summitu EU. Říkají, vy nebudete nic platit, jen budete ručit, ale v případě Řecka je to naprosto totéž. Za pár měsíců budeme ručit Portugalsku, pak Španělsku a nakonec Francii. Může to vůbec vést k něčemu dobrému?

Pokud EU dospěje do tohoto stavu již referenda nebude potřeba, jelikož nebude z čeho vystoupit, ale my budeme naprosto vyčerpaní, nebudeme mít už ani to málo, v poměru k jiným zemím EU,paradoxně ty nejzadluženější na tom budou nejlíp, ale takhle nelze progresivně myslit. Marxisticko socialistický projekt naprosto selhal, opustil cestu hospodářské spolupráce a vydal se sovětskou cestou donucování, vydírání, ponižování. Řekové se cítí ponížení, jak se máme cítit my, kteří jsme dosáhli 80% průměru produktivity EU a naši lidé vydělávají s bídou třetinu? Takže to referendum o vystoupení by mělo být co nejdřív, nejlépe současně s britským, ať EU uštědříme konečnou ránu. Mám, však,  velmi vážnou obavu, že se budeme v dekadentní EU potácet až do jejího úplného konce

Obvykle nejsem tak tvrdý, ale okolnosti mne k tomu donutily. Bez servítků vám to nikdo z oficiálních kruhů neřekne.

Příznivec a volič Svobodných – Jaromír Hlubek