Pojmenujme problém

To je to základní, a že těch problémů je velmi mnoho, ale jakýsi ostych nebo dokonce strach, to by bylo ještě horší,  tomu  brání. Politiky počínaje a „aktivisty“ konče.

Máme problémy, o tom není pochyb. Státní rozpočet je v dluhu, ač by měl být v přebytku. V čem tkví tento problém? Oligarcha je v čele financí a vlastní významné sdělovací prostředky. O ilegálech  a pošlapání evropského právního systému ani nemluvím, protože se to nesmí.

V 89. jsme zvonili klíči za svobodu a demokracii. Dožili jsme se alespoň něčeho?  Mám obavu, že ne a to je další problém. Každý to nazývá jinak, není jednoznačné, které pojmenování je správné. Někdo říká, že máme brutální kapitalismus východního typu, někdo, že máme zpět komunismus. Co tedy máme? Máme z obojího to nejhorší, jako bychom byli napůl černí a napůl bílí. O tom se taky nesmí psát, protože to zavání rasismem.  Máme jakousi směsku, ze které si každý bere to, co potřebuje.

Slovo podnikatel se stalo nadávkou, přičemž,  jsou to oni, kteří ztrácejí nervy, aby uživili sebe, svou rodinu a ty nenažrance nahoře.

Profesoři se chovají, zdvořile řečeno, ( ne všichni, abych neurazil) jako blbci. Nesmím je jmenovat, protože cenzura. A to je další problém. Jeden, tenkrát ještě profesorem nebyl, se kterým jsem nejvíc polemizoval, mne neměl rád a já jeho taky ne. Dusil mne jak se dalo. Vše se mění, dnes profesorem je, tykáme si a myslím, že je můj kamarád. Vůbec nevím, kdo jej jmenoval, ale žádný poprask kolem toho nebyl. Ale to jsou jen takové, bezvýznamné, osobní odbočky.

Lenoch, zloděj a násilník je preferovaným, zase moderní termín, sociálně  vyloučeným.  Přitom je nikdo nevyloučil, vyloučili se sami. Naše malé děti budou musit toto snášet i na základní škole. Jde mi to drsně přes pysky, protože komunisty jsem nikdy neměl a nemám rád, ale za jejich oficiální éry, takový průser nebyl. Na základku vzpomínám jen v tom nejlepším.

Studenti na VŠ studují nesmyslné obory, protože jich vysoké školy otvírají čím dál víc, jsou placeny od kusu, vše s politicky korektním podtextem a podle toho i ty kusy vypadají. Každý by si měl být vědom, že vzdělání není dar, ale výsledek vlastního úsilí a touhy po poznání. Zároveň ten první stupínek na cestě k úspěchu, a ta je velmi trnitá. Kdo uspěje je bohatý, ale zároveň nazván „podnikatelem“ a o tom jsem již psal.

Pojmenovat problém, to je to základní, pak všichni budeme vědět, že se nemusíme bát, každý vyjádří svůj svobodný názor, ať je jakýkoliv, a o tom je svoboda a demokracie. O tu nám přece především šlo, nebo že by tam byl další problém a šlo o úplně něco jin=ho?

Nemám sílu ani schopnosti, všechny problémy vyjmenovat, ale od toho máme Poslaneckou sněmovnu, Senát a Presidenta. No, koho  jsme si zvolili, toho máme.

Přeji všem svým čtenářům, příznivcům i odpůrcům, lepší rok, než byl ten současný.

Příznivec a volič Svobodných – Jaromír Hlubek