Otevřený dopis Petře Kvitové

Omlouvám se, že Ti budu tykat. Jsem Tvůj  regionální krajan a velmi Ti fandím. Petro, ať chceš, či ne jsi naše národní ikona.

Pavel Nedvěd již skončil, Jaromír Jágr a Petr Čech pomalu taky končí. Je velmi málo lidí, kteří by dokázali stmelit náš malý národ.

Být národní ikonou je nejen čest, ale i zodpovědnost. Jistě, nejsi nezničitelný stroj a prohrát může úplně každý. Otázka je, jakým způsobem. Tobě jsem věřil úplně nejvíc a o to je větší moje zklamání. Soupeřka nebyla jednoznačně lepší, i průměrný výkon, hodný Tvých schopností,  by na ni jednoznačně stačil.

Že politikové nejsou tím, čím by měli být, tedy skutečnými reprezentanty a zastánci názorů svých voličů, nás už ani moc nepřekvapuje. U vás sportovců bych čekal jiný přístup. Alespoň bojovat, změnit taktiku, když něco nefunguje, prát se. Jenže právě toto jsem včera neviděl.

Chápu, Tvoje finanční situace již nějaké enormní nasazení nevyžaduje, tím absolutně nechci říct, že bych i malinko záviděl.

Jsi národní ikona a tím pádem nehraješ jen za sebe, ale za nás všechny. Peníze v tom nemohou hrát vůbec žádnou roli. Podívej se na Serenu, na Marii, ony mají finančně ještě víc než Ty, ale bojují, nikdy se nevzdají. Prohrát s lepším není ostuda, prohrát sama se sebou již ostuda je.

Stále zůstávám Tvým velkým fanouškem a věřím, že se budu u Tvých zápasů ještě mnohokrát radovat a tou světovou jedničkou se staneš..

Zdravím Fulnek. Jaromír z Ostravy