Nejnižším pudem je pud sebezáchovy

V událostech zase zaperlil pan premiér: „President Zeman nemá zapotřebí podněcovat nejnižší pudy“. Vždyť ten nejnižší pud aplikuje i pan premíér, jeho soudruzi ve vládě, nevládní „neziskové“ organizace a různé začleňovací agentury

V první řadě jde, výše zmíněným, o jejich vlastní prospěch a zachování svých skvěle placených postů na úkor konání ve prospěch občanů, což musí být jejich prvořadou povinností. Pud „sebezáchovy na svých postech“ jim velí konat tak, jak konají. Že to jepostoj nezměrně krátkozraký je nad Slunce jasnější. Jednou je voliči z těch postů pošlou do propadliště dějin, kvas ve spolešnosti je rozemele, již nebudou mít svou ochranku a budou vystaveni tváří v tvář realitě běžného občana. Teprve potom začne fungovat ten skutečný,nejnižší pud sebezáchovy, již nebudou hledět na posty a platy z peněz druhých, ale budou bojovat o zachování alespoň části hodnot západní společnosti, o zachování svého domova, o slušný život svých potomků a možná i o svůj vlastní život.

Všichni občané vidí ohrožení evropských hodnot, které stovky let budovali naši předkové, nekontrolovaným přílivem cizorodých skupin, nebojím se napsat, nájezníků, jejichž cílem je evropskou společnost ovládnout a vrátit její vývoj o stovky let zpět, ne – li ji naprosto převrátit aby návrat k současným hodnotám již nebyl možný.

Běžní občané nezaslepení ideologií neomarxistického,  sociálně utopistického, multikulturně korektního, dluhového socialismu toto ohrožení vidí a jsou za odměnu  nálepkováni nejhoršími lidmi podlehnuvšími nejnižším pudům. Naši a nejen naši, ale i evropští politici toto nebezpečí nevidí nebo spíš nechtějí vidět, schovávají hlavy do písku a vystrkují na občany své zadky, přičemž toto nebezpečí může být ve výsledku horší než nacionální socialismus s komunismem dohromady.

Místo přijímání preventivních opatření, jako neprodyšnost vnějších hranic Schengenského prostoru, případně jeho úplného zrušení,  zavedení pohraničních kontrol na hraničních přechodech a ostrahy„zelené“ hranice, obviňují prozřetelné lidi z nejnižších pudů. EU hovoří o nějakých trapných 40 000 imigrantů, přičemž jen za tento měsíc jich proniklo, jen přes Středozemní moře, 160 000, kolik jich je od počátku roku se neví, jelikož je nekorektní o tom mluvit. Evropské státy jsou, přes povinné zdravotní a sociální daně, spotřební daně, skoro 25% DPH a poplatky na všechno možné, nesplatitelně zadluženy, sociální stát a byrokracie sežraly naprosto vše, přítomnost i budoucnost. Přesto politikové bez mrknutí oka, ve své nebetyčné ješitnosti pravověrných socialistů a komunistů nedělají vůbec nic  a raději proklamují své nadšení z přílivu dalších účastníků štědrého sociálního systému. Možná z nich budou naši voliči a my se ještě nějakou dobu udržíme. Po nás potopa.

Občanství a volební právo, tady by měly být přijaty úplně nové zákony, které by do toho vnesly jednoznačný řád. Občanství ani volební právo nesmí být všeobecným právem, možnost být občanem a mít možnost volit musí být výsadou. Kritéria by mohla být podobná:

• Minimálně 10 let se aktivně podílet na tvorbě reálných statků tvořících národní bohatství
• Z toho maximálně 2 roky být příjmovým účastníkem sociálního systému mimo péče o děti
• Nebýt pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čín vyjma politického
• Vyloučení automatického občanství u lidí zde narozených  cizím občanům

Časové lhůty by se u občanství a práva volit mohly lišit, ale to je již práce pro právníky, je to jen nástin, ale důležité je aby byla alespoň vůle.

Pokud by naši politici alespoň takto uvažovali, mohla by být ještě naděje. Cesta k ozdravéní společnosti by byla ještě velmi dlouhá a mám obavu, že by to nestihla ani generace mých vnuků, ale byla by naděje. Pokud zůstane současný trend zachován, je to beznadějné.

Příznivec a volič Svobodných – Jaromír Hlubek