Současná EU funguje jako armádní jednotka. Aby se zamezilo rozdílům, všichni nosí šedivé uniformy, uniformně se musí chovat, je jim nařizováno co mohou a co nemohou, jediný správný názor pochází z velení a je vyžadováno s ním bezvýhradně souhlasit. Příměr to, jistě, není dokonalý a nemůže postihnout veškeré spojitosti.
Co je v unii navíc?
Zejména její byrokratické instituce, hlavně Evropský parlament a Evropská komise, tyto instituce by měly být zrušeny. Mohla by zůstat jen tzv. Evropská rada složená z premiérů jednotlivých zemí, kteří by se scházeli dle potřeby, hájili by národní zájmy jednotlivých zemí a nemohli by vydávat jakákoliv závazná rozhodnutí kromě případů vnějšího ohrožení unie, kdy je zapotřebí společný postup na její ochranu. Armády jednotlivých zemí by měly být koordinovány a vysoký důraz by měl být kladen na jejich akceschopnost. Tam bych se přikláněl k jisté unifikaci a společnému velení, jelikož se jedná o otázku přežití evropského prostoru. Ochrana vnějších hranic EU by měla být výrazně posílena a měly by se na ní podílet všechny státy i ty, které žádné vnější hranice nemají. Veškerá další rozhodnutí by byla plně v kompetenci jednotlivých států.
Průvodním jevem by bylo absolutní zrušení jakýchkoliv regulací, zakázaných výrobků, názvů nebo činností. Firmy v každém státě by mohly vyrobit libovolné množství cukru, vína, piva, oceli apod. Trh by sám určil kolik je čeho potřeba a kolik se na trhu uplatní. V této souvislosti je nutno zmínit nutnost zrušení jakýchkoliv dotací, zemědělci počínaje přes výrobce elektřiny až po tzv. Evropské fondy. To by bylo zásadním krokem k likvidaci všude přítomné korupce.
Daňová a sociální politika by byla plně v kompetenci jednotlivých států, každý by se mohl rozhodnout jakou cestou se bude ubírat v souladu s preferencemi voličů. Každý stát by se mohl rozhodnout zda půjde cestou absolutního socialismu a bude dělat dluhy nebo cestou nízkých daní, malého státu a přívětivého prostředí pro pracovité lidi. Pokud některý stát dojde k bankrotu bude to jen jeho věc a nemůže spoléhat na pomoc druhých. Naopak by měla existovat možnost takový stát z EU vyloučit, stejně jako státy nectící pravidla demokracie, plurality, svobody a přirozených práv jednotlivce a potlačující svobodu slova.
EU by se měla oprostit od ideologií jako je klimatické „náboženství“, politická korektnost, pozitivní diskriminace, nároková lidská práva, popírání přirozené role pohlaví a manželství, preferování sexuálních, náboženských a národnostních menšin a určování kvót zastoupení jednotlivých skupin, ať již v čemkoliv. „vylepšování“ života občanů prostřednictvím samozvaných sociálních inženýrů. Pravidlem by mělo být nazývání věcí pravým jménem a absolutní rovnost všech v duchu křesťanských tradic. Výše zmíněné dusí evropský průmysl formou uhlíkových odpustků a regulací vlastností výrobků až k neschopnosti konkurovat, což má za následek jeho postupný úpadek na úroveň čínských montoven a tomu odpovídající kvalitu jeho výrobků. Pryč jsou doby kvalitního, značkového, evropského zboží, které vydrželo mnohem déle než je zákonná dvouletá záruční lhůta. Tyto ideologismy rovněž vyvolávají mezi občany špatné pocity vydávané za blbou náladu, zvyšují nevraživost na všech stranách, což hrozí přerůst v přímý vzájemný konflikt, kde budou již i mrtví.
Zachován by měl zůstat volný pohyb osob, kapitálu a bezcelně, zboží v rámci EU, s tím, že žádný občan kteréhokoliv unijního státu v kterémkoliv unijním státě by nebyl považován za cizince a měl by možnost se usadit kdekoliv. K většímu sblížení obyvatel jednotlivých států by přispělo zpřístupnění televizního vysílání ze sousedních zemí. U nás máme možnost, v rámci satelitních balíčků, sledovat zdarma Slovenskou televizi, již nemáme možnost sledovat Polskou, Rakouskou, Německou nebo Maďarskou. Stejně tak český kanál v sousedních zemích. Stačil by jen jeden všeobecný kanál kde by byly zprávy, nějaký film, nějaký rozhovor, nějaký sport, takové pall mall. Přispělo by to i k jazykové gramotnosti, osobně jsem se kdysi naučil polsky z televize. Zachována by měla zůstat hlavně hospodářská spolupráce, subdodavatelské vztahy, volná konkurence zboží na celém unijním trhu nezatížená kvótami. Byrokratické zatížení malých firem by mělo zmizet aby i ony se mohly na společném trhu uplatnit. Za důležité považuji i sjednocení pravidel silničního provozu v kontinentální části unie. Dnes, zhusta, přejedete hranice aniž byste si toho všimli, V jednom státě je povoleno něco, co je v druhém trestným činem, takže se nevědomky stanete zločincem. To by se stávat nemělo. Jistě je to důležitější než mít všude stejně zahnuté banány a stejně velké okurky. Všude stejné daně považuji za naprosto nežádoucí. Zvyšovači daní by měli přijít o možnost výmluvy na unii a nést vlastní odpovědnost před svými voliči.
Jistě by se našlo námětů na změnu mnohem víc a dalo by se zajít do větších podrobností, ale to by vydalo na knihu, kterou by musil sepsat kolektiv autorů. Pokud, však EU setrvá ve svých byrokratických strukturách, současných postojích a prioritách socialistického, multikulturně korektního soustátí uregulovaného a udotovaného k smrti, nedávám jí velkou naději na dožití se roku 2020 ani jejího 20/20/20 nebo dokonce 30/30/30.
