Boj za Mír bude tak urputný, že nezůstane kámen na kameni

Byla to parodie na propagandistická hesla z dob hlubokého komunismu. Dnes se stává realitou, pouze „Mír“ je nahrazen zdravím, bezpečností, rovnoprávností, rovnostářstvím. Takže ti soudruzi se nám opět vrátili, vítejte.

Nechce se mi o tom vůbec psát, mám dilema. Jako kuřák jsem závislý na nikotinu, jako obyvatel vyspělé společnosti jsem závislý na elektrické energii. Mám možnost volby, zůstanu závislý na nikotinu nebo se té závislosti, v potu tváře, zbavím? Zůstanu závislý na elektrické energii, která je nezbytná k provozu počítačů s internetem, televizí či radiopřijímačů, ze kterých se na mne den za dnem hrne spousta, teď nevím, ono je to v současnosti tak promícháno, že nevíme zda ty myšlenky jsou socialistické, komunistické, fašistické, marxistické, maoistické či polpotovské, zkrátka lavina informací potlačujících svobodu občanů, nebo se nechám od elektrické energie odpojit a v duši mi zůstane mír a klid nevědomosti. Má to i stinnou stránku, nevědomky se stávám zločincem, kterými jsme v podstatě dnes úplně všichni. Ta nevědomost by nesporně prospěla mému zdraví, stejně jako osvobození se od nikotinu.

Dnešní svět je schizofrenní, hlavně političtí představitelé a jejich hlásné trouby, novináři. Zaklínají se zdravím a škodlivostí kouření, přičemž jejich opatření jsou namířena proti svobodě, jak občanů, tak podnikatelů. Pokud by to zdraví bylo prvoplánovým cílem, není snadnějšího řešení než postavení tabáku mimo zákon a bylo by to dokonce v souladu s ústavou, jenže daně a prachy, které z tohoto zlozvyku plynou lze rozfofrovat. Nechme stranou další vývoj. Pokud by zdraví bylo prvoplánovým cílem pana doktora Němečka, žel mého ostravského spoluobčana, tak by se zaměřil na množství chemických přimísenin do potravin, kvalitu vody distribuované občanům a jiným chemickým nešvarům ničícím lidskou populaci.

Račte si podrobně všimnout jakýchkoliv prohlášení současných politiků. Nejfrekventovanější slova jsou stát, policie, korupce, deficit, výběr daní, regulace, dotace, restrikce, ministr, vláda, president, lidská práva, trestní oznámení, podvod, sankce, Evropská unie; seznam by mohl ještě dlouho pokračovat, jediné co neuslyšíte je slovo SVOBODA. Toto slovo jako by politikové ani neznali a občané, podle výsledků voleb, vůbec nechtěli znát. Zasmrádlý komunismus je v České společnosti, ale prosadil se již i v EU, tak zažraný, že o nějaké svobodě již ani nikdo neuvažuje.

 Schopní lidé jsou nabádáni mít víc dětí, ale regulace jsou tak silné, že je ani mít nemohou. Cigáni ano, ti nikam necestují, žijí si ve svém vybydleném bytě nebo na plácku a pobírají dávky. Spojí příjemné s užitečným a děti jim slouží jako zdroj obživy. Pokud má rodina, která skýtá záruku kvalitních potomků 3 děti, má problém. Občas potřebují s těmi dětmi někam cestovat, lhostejno kam. Regulace v dopravě jsou tak tristní, že v podstatě znemožní těmto rodičům své děti přepravit běžným osobním autem, nemluvě o nákladech na veškeré autosedačky, které s dětmi nerostou. Kdo z rozumných si dovolí mít 3 děti? O 4 ani nemluvě. Za mých mladých let nikdo nic takového neřešil. Sem tam nějaké dítko zahynulo při nehodě, ale byla to taková promile, že ani já sám nikoho takového neznám. Stává se to i dnes a je to v přímé korelaci s osobní zodpovědností rodičů. Naši dobroserové tím omlouvají potřebu exotických imigrantů.

Ti, kteří jsou považováni za utlačované, ač do společného nepřispějí ani haléřem, jsou podporováni a chrání je tzv. Antidiskriminační zákon, tedy

Předpis č. 198/2009 Sb.

Tento zákon uvádí:

- v § 1, odst. 1., písmeno j, zákaz diskriminace v přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.

- v §2, odst. 2. je uvedeno následující; Diskriminace je přímá a nepřímá. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci.  

- v odst. 3. - Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.

- v odst. 5. - Diskriminací je také jednání, kdy je s osobou zacházeno méně příznivě na základě domnělého důvodu podle odstavce 3.

- v §3 odst.2. Nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení se rozumí také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se zúčastnit jiného odborného vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení.

- v §4 odst. 1. Obtěžováním se rozumí nežádoucí chování související s důvody uvedenými v § 2 odst. 3,

a) jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo

- § 6 a § 7 odst. 1. – 7. resp. 1. – 4. uvádějí přípustné formy rozdílného zacházení. Ani v jednom z těchto odstavců nejsou uvedení uživatelé tabáku.

Již nebudu laskavé čtenáře dál unavovat citacemi ze strohých předpisů. Sám jsem byl svého času odpůrcem „antidiskriminačního“ zákona, jenže totalitní moc se nezastaví před ničím a postupně začíná diskriminovat menšiny, které jsou pro ni naprosto nepostradatelné. Proto je potřeba tento zákon použít proti jeho stvořitelům a důsledně jej uplatnit. Pokud již vznikl, ať konečně poslouží i něčemu dobrému. Hlavně produktivní část obyvatelstva, která je nesporně v menšině k neproduktivní reprezentované dětmi, děti živí jejich rodiče a tady je taky potřeba diferencovat, rodiče nebo daňoví poplatníci? Studenti, si užívají nádherného mládí zdarma, pokud studují přírodní a technické obory a je předpoklad, že v budoucnu budou pro civilizaci přínosem, proč ne? Ale spíš ne. Státní zaměstnanci všeho druhu a pobírači jakýchkoliv sociálních dávek jsou pouze příživníci a, že to dělají pod hlavičkou státu je pouze výrazem jejich neschopnosti a deficitu odvahy, položit svou vlastní kůži na trh a podnikat se svými penězi. Důchodci jsou důchodci, ať již dělali cokoliv, musili povinně platit, proto oprávněně cítí, že by se jim mělo něco vrátit, ale takto to v socialismu nefunguje. Nyní i kuřáky, kteří jsou taky v menšině a teď to vezmu pouze na počet dospělých, ale platí ze svých příjmů daleko větší daně do rozhazovačného systému než „zdravější“ nekuřáci a bude jim zapovězeno chodit do hospody, přičemž se stali v podstatě nemocnými, je na to i diagnóza, vlivem státem povolených a těžce zdaněných drog. Přičemž při využití daní z tabáku ve veřejném zdravotnictví, by toto vypadalo naprosto jinak, nebo ne, možná by se pouze o těch 60 mld. víc rozkradlo.

Tyhle socialistické hrátky našich zbožštělých mne občas nadzvednou, nic dobrého nepřinesou, jen úpadek a je nesporně nutné si položit otázku, co bude následovat dál? Návrhy na čipování již tady byly, psi je již mají, je jen otázka času kdy přijdou na řadu lidé,  pokladny on-line ano , proč ne kamery ve všech bytech a ve všech jejich  místnostech on-line? Komplexní rekognoskace pohybu veškerého obyvatelstva a monitoring jejich osobních kontaktů. Gestapo, ruku v ruce s NKVD by mohli jen s otevřenou hubou závidět kam jejich původně nevinně represivní metody dokázaly za 70 let zajít.

Ti, které volíme jdou proti nám, zaštíťují se Lisabonskýma smlouvama, hloupými výmluvami „jinde to již dávno mají“, ač to není pravda, sociálním státem, nutností pocitu viny a potřebou rostoucích státních molochů,  represivního aparátu a vůbec dobra, bezpečnosti, pravdy, lásky a Míru. A lidé to žerou.

Příznivec a volič strany Svobodných – Jaromír Hlubek