Výzkum MTO v rámci projektu UHI

V prvním letošním čísle časopisu "Meteorologické zprávy" byla zveřejněna odborná práce týkající se známého fenoménu "Městského tepelného ostrova" (MTO) - tj. umělé teplo ovlivňující meteorologické prvky způsobené lidskou činností v souvislosti s městskou zástavbou. Výzkumní pracovníci se tentokráte zaměřili pouze na teplotu vzduchu.

Práce byla pochopitelně soustředěna na dvě pražské známé profesionální měřící stanice v centru města (Klementinum a Karlov), dvě standardně umístěné stanice na periferii města  (Ruzyně a Libuš) a tři profesionální stanice v blízkém okolí Prahy, které ke studiu a k zjištění intenzity MTO musí splňovat určité podmínky (Brandýs nad Labem, Dobřichovice a Tuhaň).

Intenzita MTO se určovala klasickým způsobem, což znamená, že k výsledku se dospělo výpočtem z rozdílu naměřených hodnot mezi stanicí Klementinum a průměru hodnot ze tří zmiňovaných venkovských stanic.

Závěr studia se v podstatě trochu ztotožňil s mými představami. Byl jsem většinou skeptický, protože se často neúváženě MTO nesprávně interpretuje v jednoduchém znění. Vliv MTO nebyl zpochybněn, nopak se potvrdil. Během pozorovaného období 1961-2013 rozděleno na dvě části (1961-1990 a 1991-2013), která se mezi sebou porovnávala, byl pozorován v některých měsících roku statisticky významný, zejména v létě a na jaře, lineární trend nárůstu o 0,6 °C za desetiletí. Při srovnání dvou zmíněných období  se zvýšila měsíční teplota až o 1,5 °C.

Změna intenzity MTO mezi obdobími 1961-1990 a 1991-2013 se mění podle určení uvažované teploty. Nejvyšší a zároveň nejvýraznější nárůst byl pozorovnán u výpočtu minimální teploty. U průměrné a maximální teploty byla zjištěná změna menší či dokonce záporná.

Výsledky ukazují, že vliv MTO se různě mění také v závislosti na ročním období. Nejlépe to vystihují výpočty na základě delších časových řad. Též i nárůst a pokles statistického počtu meteorologicky specifických dní, včetně tropických nocí, nám naznačují změnu. To však platí pouze při určitých meteorologických podmínkách a netýká se to pouze centra Prahy.

Při interpretacích MTO je potřeba dbát zvýšené opatrnosti, neboť vliv lze vystopovat až při analýzách delších časových řad a výběru vhodných profesionálních stanic. Neplatí totiž obecné pravidlo, že v centru Prahy musí být vždy tepleji než v okolí nebo na venkově - a pokud tomu tak většinou je, nemusí se jednoznačně jednat o vliv MTO. Jinak než detailním rozborem to zjistit nelze.

Zdroj: Meteorologické zprávy (r. 68-2015-č.1) - Petr Skalák, Michal Žák, Pavel Zahradníček, Karel Helman / Lektor: Jan Pretel

Související článek:

Úskalí meteorologie - fenomén "městský tepelný ostrov"