Klausův nekonečný omyl

Mýlit se může každý, ovšem někteří si nedají říci a nedají si říci. Prostě Václav Klaus se rozhodl nadále tvrdohlavě popírat výrazný vliv člověka na změny klimatu.

Pan Klaus má dobré politické a ekonomické postřehy. Jakož liberál se s nimi mohu ztotožnit. Nesouhlasím však, a myslím si, že je tento způsob jednání neliberální, aby se kvůli politickému přesvědčení zamlčovala vědecká fakta. Prostě liberalismus není o tom, že si vědecké poznatky přizpůsobím podle toho, jak mi to vyhovuje k mé ideologii, které věřím. Takto prosím nejde dělat. To pasuje spíše ke komunistické ideologii, nikoliv té liberální.

O co vlastně jde.

Rámcová celosvětová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů z pohledu České republiky není vhodná, proto jsem kdysi v článku doporučoval smlouvu nepodepisovat předtím, než vláda předloží nějaké liberální opatření, které by značně zlehčilo podnikání a posílilo svobodu občanům. Koneckonců není nutné, aby náš stát se takové dohody zůčastnil za každou cenu. Můžeme se např. soustředit na adaptaci a skleníkové plyny výrazně nesnižovat. Není to z pohledu životního prostředí správné, přesto též není vůbec dobré dávat přednost ochrany klimatu před svobodou občanů. Celé je to o tom, že liberalismus reaguje na současnou potřebu lidí a zároveň se snaží řešit aktuální problém. Což znamená propojení klimatické politiky s politikou liberální tak, aby nedocházelo ke zhoršování stavu a zároveň se maximálně ochránila svoboda občanů. To znamená, že každá jiná politika je ze zásady špatná, protože nikdo nikdy se své potřeby nevzdá. Bez svobodného podnikání nelze prosperovat. A bez prosperity nelze ochránit klima a životní prostředí.

V USA je politická situace jiná. Prezident Donald Trump má volné ruce a může provádět liberální politiku s ohledem na ochranu klimatu. Spojené státy mohou prosperovat a zároveň dodržet emisní limity podle rámcové úmluvy OSN. Alespoň by to mělo být cílem moderního liberála. Velký přispěvatel by zkrátka neměl ustupovat od smlouvy.

A proč by liberální politika měla se snižováním emisí počítat?

Skleníkové plyny produkované lidmi do atmosféry nepatří. Jsou nepřirozené - škodí krajině, zvířatům a lidem.

A teď se  konečně dostávám k tomu, v čem se pan Klaus mýlí. Prý celý spor je o tom, jak velký je vliv člověka na oteplování (resp. změny klimatu). Tvrdí, že je malý. Jenže věda říká, že antropogenní vliv je výrazný a lze to snadno dokázat.

Klausovi připadá průměrná globální teplotní odchylka od normálu kolem 0,7 °C nepodstatná. Sice v roce 2016 teplota vzrotla téměř k jednomu stupni, ale celý problém není o jedné hodnotě. Přesná hodnota není důležitá, důležitý je celkový pohled na charakter teplotního vývoje.

V první polovině 20. století průměrná globální odchylka od dlouhodobého normálu se pohybovala pod dlouhodobým normálem, což z pohledu staré dlouhodobé řady by bylo v podstatě v normě. Zhruba od r. 1940 do r. 1980 se průměrná teplota začala pohybovat nad dlouhodobým normálem či v mezích normálu s různou odchylkou. Teplota od r. 1980 stoupala až k současnému 1 °C. V žádném případě teplota se nezarovnala k normálu, natož aby klesala pod dlouhodobý normál. Věda v podstatě ví s naprostou jistotou, že min. 10 let průměrná globální teplota neklesne pod dlouhodobý normál. To jest velice nepravděpodobné. Taková změna oproti minulých let je opravdu velice výrazná. Dnes se teplotně pohybujeme úplně někde jinde. Naprosto výrazně nad dlouhodobým normálem už min. 36 let! To nelze určovat jako malou změnu. To je opravdu velká změna. Je to tak velká změna, že je nepředstavitelné, že by už někdy mohla teplota klesnout o - 0,47 °C od normálu jako začátkem 20. století. Současný charakter průměrné globální teploty oproti dřívějším dobám je hodně odlišný. A co více dodat. Podle předpokladů nadále teplota stoupala. Uvědomuje si vůbec pan Klaus, jakou velikou teplotní změnu jsme zažili?

Pro Klause je 1 °C (0,7 °C) pouhé malé čísílko. Pro klimatology ale je to známka toho, že se něco s klimatem děje. A nelze to svádět na přírodní faktory.

Pan Klaus ale zašel ještě dál. Začal polemizovat s citlivostí klimatu. Citlivost klimatu není striktně dána. Radiační působení skledníkových plynů na teploty se zvýšilo. Navíc citlivost klimatu není pouze o radiačním působení skleníkových plynů. Kdyby citlivost klimatu byla nízká, nemohlo by v minulosti docházet k tam velkým změnám. A pan Klaus se odvolával na dobu ledovou atd., že? Prostě nízká citlivost klimatu Klausovi vyhovuje pouze v případě, když jde o skleníkové plyny produkované lidmi. Jinak souhlasí s tím, že není až tak nízká. Docela si protiřečí.

Mám tedy pro zaryté klimaskeptiky dvě otázky:

Posledních min. 36 let se teplota výrazně pohybovala nad dlouhodobým normálem. Je to oproti minulých let malá změna?

Citlivost klimatu je nízká. Dobře. Jak tedy lze vysvětlit, že v minulosti docházelo k výrazným klimatickým změnám?

Závěr:

Člověk klima ovlivňuje a podle všechno se jedná o zásadní vliv. Kolik je to procent není podstatné, podstatné je to, že každé desetiletí se oteplilo a už je nepředstavitelné, aby se teploty vrátily k normálu. A ani to bych neoznačoval za ochlazování. A to jsem se ještě nedostal k tomu, že se změna klimatu neurčuje pouze z pohledu teploty vzduchu. Ale panu Klausovi to stačí.

Záznam z pořadu, ve kterém Václav Klaus vystupuje. Tak to vypadá, když moderátor o tématu ví víc než host.

Je to naprosto fatální a správné rozhodnutí, říká Klaus o Trumpově kroku

Dodatek k diskusi dne 11.6.2017: Je vhodné si pořídit několik zajímavých knih o meteorologii a klimatologii. Blog není od toho, abych čtenářům doplňoval chybějící mezery v základech o změnách klimatu. Čtenář si jistě uvědomí, že je důležitě při výběru knih přemýšlet.