Urza je dle dohledatelných údajů programátor a vystudovaný matfyzák. Téma hasičů je neideologické, tedy bych od takového člověka očekával racionální úvahu včetně nástinu požadované funkcionality a jak ji optimálně realizovat.
Anarchokapitalismus, díl šestý: Hasiči
Začnu nějakým nástřelem požadavků na systém, který by měl programátor (a tím spíš matfyzák) vysypat z rukávu. Odpustím si formalismus takového návrhu a shrnu ho do několika bodů. Co očekávám od takového systému?
- Pasivní bezpečnost. Fakticky se jedná o přijetí takových opatření, která minimalizují možnost vzniku požáru, případně minimalizují možnosti jeho šíření. Když to zkrátím a zúžím na stavby, pak to znamená, že nemohu mít možnost postavit si co chci, jak chci a kde chci. I kdybych chtěl riskovat, že má stavba v případě požáru shoří do základů (což může být účelný požadavek), nesmím ohrozit stavby svých sousedů. Všimněte si slova "nesmím". To znamená, že musí existovat autorita, která mi takovou stavbu znemožní právě kvůli tomu, že bych mohl způsobit škodu i někomu jinému, než sobě samému. Vezměme v potaz, že soused nemusí vědět, že stavím nebezpečnou stavbu, protože tomu třeba vůbec nerozumí. Nelze očekávat, že si má mou stavbu hlídat soused. Není povinen tomu rozumět ani to nelze rozumně očekávat. Tedy potřebujeme někoho, kdo věci rozumí a stavbu mi buďto schválí, nebo ne. Jedním z takových mohou být hasiči.
- Robustnost. Musíme počítat s tím, že požár může být velký, nebo že současně začne hořet na více místech. Tedy že systém má takové kapacity, aby zvládl obsloužit i kritické situace, které nastávají s nějakou statistickou četností. Četnost neodkážu v tomto případě kvantifikovat, hasiči bezpochyby ano.
- Spolehlivost. Pokud vypukne požár, očekávám, že hasiči přijedou tak rychle, jak jen to je možné. Tedy, že přijedou ti, kteří jsou nejblíž. Pokud hasí jinde, pak další v pořadí. To vyžaduje kvalitní dispečink, který má přehled o volných kapacitách a volí optimální řešení. S tím souvisí i to, že některé kapacity prostě čekají v garáži na to, že je kdykoliv může někdo zavolat k požáru (permanentní pohotovost na místě výjezdu).
- Uživatelská přívětivost. Jako uživatel (termíny užívané mezi programátory) nechci řešit, kdo s kým má jakou smlouvu. Prostě vidím kdekoliv nějaký požár (nemusí se týkat jen mé stavby), zavolám na jednotné číslo a dál se nestarám, protože chci mít jistotu, že problém bude řešen a promptně vyřešen.
Ještě chvilku budu psát jako programátor, takže si prosím zkuste přeložit text do lidštiny. Pokud se mi podaří správně sestavit požadavky, vyplyne mi z toho, jak systém implementovat. Možností je celá řada, ale jen některé jsou správné. Na šablonovité situace pak existují šablonovitá řešení, která jsou osvědčená praxí, tedy i zpravidla správná. Samozřejmě každou šablonu lze uzpůsobit konkrétní situaci. Jinými slovy, princip hašení požárů je podobný například zvládání povodní (proto i u nich figurují hasiči), ale liší se v některých detailech. Tedy použije se jedna základní šablona, která se v implementačních detailech uzpůsobí cílovému řešení. Tak, a dost programování...
Máme v základním principu dvě možné varianty řešení (prolínání teď pro jednoduchost vynechávám). Centralizovaný, nebo atomizovaný systém. Pod atomizovaným systémem si můžete představit třeba místní pekárny. Každá pekárna peče vlastní pečivo, vy si vyberete nějakého oblíbeného pekaře a k němu chodíte nakupovat. Pokud váš pekař skončí, jdete k jinému a nic se neděje (kromě vašeho osobního pocitu, že musíte znovu ochutnávat nové pečivo a vybírat toho pro vás nejlepšího). Pod centralizovaným systémem si pak můžete představit třeba právě hasiče, které prostě zavoláte k požáru a je vám lhostejné, zda mají velkou nebo malou stříkačku, zda mají stará nebo nová auta atp. Z požadavků je patrné, že pro zvládání požárů je vhodnější centralizovaný systém. Zde totiž není nejdůležitější, kolik ten systém stojí, ale to, kolik ušetří. Tedy, jakým škodám zabrání - od sousedova baráku chytne nebo nechytne ten váš. Nebo ještě jinak - zachráněné hodnoty musí jasně převyšovat náklady na správu a údržbu systému, což je alfou a omegou ekonomické rozvahy.
Od programátora a tím spíše od matfyzáka bych očekával, že takovou rozvahou začne. Avšak nic, on se k problému staví ideologicky. Staví na automatickém předpokladu, že atomizovaný systém je vždy lepší, než centralizovaný, aniž by to jakkoliv zdůvodnil. Jednoduše předloží k věření, že atomizovaný systém funguje vždy lépe než centralizovaný, a je vymalováno. Jenže to není pravda a Urza by to vědět měl. Co si tedy mám mohu myslet o takovéto ideologii? Neuskutečnitelná (a nebezpečná) utopie. Nic lepšího o tom říct nemohu.
Ještě jedna perlička z jeho tvrzení, kterou lze naprosto hravě vyvrátit:
"Nelze tedy argumentovat ani tím, že chudí si nebudou moci ochranu proti ohni zaplatit: kdo má dům či byt, ten má i peníze na hasiče; i kdyby se rozhodl neplatit pravidelné poplatky, tak stejně v případě požáru může zavolat nějaké firmě, která nemovitost uhasí – vyplatí se mu to prakticky za libovolnou částku, která je nižší, než cena toho, co z nemovitosti po uhašení zbude."
Naprosto klasická situace: Během své aktivní doby si pořídíte dům (byt) a splatíte hypotéku proto, že víte, že ve stáří nebudete mít prostředky na placení komerčního nájemního bydlení. Ve stáří tedy máte kde bydlet a zbyde vám i na nějaké jídlo, ale už nemůžete platit všemožná pojištění hasičům, bezpečnostním agenturám atd. Prostě už nemáte sílu vydělávat peníze na všechny ty služby, které byste si měli dle Urzy platit. Jste rád(a), že máte střechu nad hlavou a co jíst. Urza je mladý a tak patrně žije v přesvědčení, že zemře dřív, než přestane zvládat programovat - a tedy mít luxusní příjmy. Jako programátor velmi dobře vím, jaké může mít dojmy, ale protože jsem o generaci starší než on, vidím i na druhou stranu.
