Svobodné ženy také, avšak zcela jiným způsobem. Zatímco svobodná žena je nebezpečná pro muže, svobodný muž je nebezpečný pro ... ale co, čtěte dál.
Svobodný muž má spoustu času a peněz. Nikdo mu neříká, co má dělat, takže dělá jen to, co je nezbytně nutné, nebo co ho baví. Svobodný muž nepotřebuje jezdit na drahé a nudné dovolené, nepotřebuje koberce, nepotřebuje ošklivé obrázky na stěnách, nepotřebuje velký (a tedy i drahý) byt. Nepotřebuje auto. A pokud ho má, pak pro zábavu či pohodlí a jen takové, které se líbí jemu (a na jaké má). Nebo proto, že ho potřebuje pro svou práci. Ale jinak je mu k ničemu. Protože tam (někam) se sice dostane snadno, ale problémem často je, jak se dostat zpět. Pod vlivem alkoholu se totiž nesmí řídit, což je správné.
Muž ženatý je na tom hůře. Své těžce vydělané peníze musí utrácet za nesmysly, na které by normálně ani nepomyslel. Množství nutné práce v domácnosti, a to kvůli dělbě práce, mu vzroste o polovinu oproti stavu svobodnému. Je zaměstnán tak, že sotva stíhá své hospodské (či jiné) kamarády. A pokud stíhá v klidu, zase se brzy stává svobodným, tedy získává spoustu času a peněz. Ženatý muž je tedy dostatečně vytížen a má málo času na blbinky.
Muž ženatý a dětný (a přiměřeně zodpovědný) je na tom ještě hůř. Sice uspěl v soutěži o předání svých genů (jsou-li děti opravdu jeho), ale na blbinky nemá čas prakticky žádný, protože se musí dost ohánět, aby zvládal proměnlivé nálady a nekonečné potřeby své manželky a nálady dětí. Tím se zbavuje velkého množství energie, kterou by jinak využil jiným způsobem. Dětného muže lze navíc docela snadno různými způsoby vydírat, takže si z něj uděláte velmi lehce poslušného otroka. Tuto smutnou skutečnost si uvědomovali komouši, proto se všemožnými způsoby snažili, aby muž založil rodinu a stal se tak prostřednictvím dětí (hrozba nevzetí na školu atp.) snadno ovladatelným.
Svobodný muž má však nadbytek energie a tak vymýšlí různé dobrodružné hlouposti. Například revolty vůči mocným tohoto světa. Píše blogy vyzývající ke svržení vlády, v případě větší odvahy či nepřekonatelné nudy se přímo účastní různých protestů. Má také čas číst si různé texty, jako například Listinu základních práv a svobod. A tam se může ledacos dočíst, například toto:
Článek 23
Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.
Muž ženatý (a zejména dětný) na žádné svobody nepomýšlí, stejně mnohé z nich nemůže prakticky uplatnit, tak co. Muž svobodný má však dost času dumat nad tím, proč jsou omezovány jeho svobody na internetu, proč si nemůže svobodně zazpívat v hospodě, aniž by hrozila razie členů OSA, proč mu mohou exekutoři vnikat do obydlí, přestože dluh patří někomu jinému, proč ho stát stále více a více odírá na různých, mnohdy až zcela obskurních daních (aktuálně úvahy o zdanění bydliště v blízkosti zastávky MHD), povinných poplatcích, nelidských úrocích, proč je tak bídná vymahatelnost práva a tak podobně. Zhodnocením situace pak dospívá k tristnímu závěru, že mocné je třeba svrhnout, protože je to tlupa hanebných a bezpáteřních lupičů, kterých se nelze zbavit zákonnými prostředky, ani volebním systémem.
Řeč je samozřejmě o mužích, kteří nepatří k mocným. Současní mocipáni jsou hloupí, protože podporují růst počtu svobodných mužů. Genderfemini spolky tento trend ještě více posilují. Dobře jim tak, až na to jednoho krásného dne dojedou. Dneska by to šlo...
