Samozřejmě blízko záchoda, se zákazem ženského žvanění v sousedním kupé, s otvírákem na lahváče i víno a karetním stolkem. Proč? Protože jsem už druhý týden nemocný, nemohu nikam chodit, takže mám víc času na hovadiny.
Ženské smrděj. Kupé je malé, takže se brzy zaplní odérem z toho, co všechno na sebe ženské matlaj.
Ženské mají návaly. V důsledku toho otevírají okno, když je v kupé zima, a zavírají, když je v něm horko. Nebo otevírají okno, když je ve vlaku chladněji než venku, přičemž venku je nehorázné vedro. Nebo otevírají okno, když už nemohou čuchat vlastní smrady.
Ženské ječej. Už jste někdy míjeli houf puberťaček nebo starých rozvášněných bab? Hluk, který produkují, je na vzdálenost menší než 10 metrů sluchu nebezpečný. Výhodu v této situaci mají staříci, kteří jsou již téměř hluší. Stačí vypnout naslouchátka a je svatý klid. V kupé nelze udržet bezpečnou vzdálenost. Proto ten požadovaný zákaz ženského hovoru i v sousedním kupé.
Ženské vyzvídají detaily, do kterých jim opravdu, ale opravdu vůbec nic není. Pokud se vám nějakým nedopatřením podaří zavést se spolucestující hovor, jste v pasti. Zachrání vás jen vystoupení z vlaku (její nebo vaše).
Na ošklivé ženské se nedá dívat. Pokud to uděláte, pak vám hrozí, že se bude tvářit tak, jako by bylo vaší povinností dát jí vaše telefonní číslo a domluvit si rande.
Na hezké mladé ženské se dívat dá, ale ty se zase tváří tak, jako byste byl uslintaný úchylný chlívák, který ji chce v tom okamžiku znásilnit. Tedy pokud zrovna nevypadáte jako její idol z plakátu, což většinou ne. Já tedy nikdy. Ať si jde do ženského kupé, nána jedna.
No uznejte, může se muž cítit dobře s cizí ženskou v jednom kupé? Jistě mi dáte za pravdu, že nikoliv. Co vy na to, České dráhy?
