Možná znáte písničku Margot, kterou zpívá Spirituál kvintet. Jedná se o překlad stejnojmenného francouzského šansonu, avšak česká verze se od francouzské nejspíš poněkud odchyluje. Co si budeme nalhávat, je to prasárna.
Abyste ji nemuseli hledat, uvedu její text:
Ref.: Margot češe na vinici v koši- v koši-, v košili,
Margot češe na vinici jen tak.
1. Kdopak to jde po silnici, Margot?
Šlapou si tu tři chasníci v koši-, v koši-, v košili,
šlapou si tu tři chasníci jen tak.
2. Dej nám vína do čepice, Margot!
Dám vám bičem na zadnice v koši-, ...
3. Pročpak ztichla tvoje ústa, Margot?
Dva utekli, třetí zůstal, v koši-, ...
4. V sadě kvetou rozmarýnky, Margot!
Margot brečí, pere plínky, v koši-, ...
Všimněte si, že se vypráví o jakémsi lehkovážném děvčeti, které se spustilo s prvním obejdou, který jde zrovna kolem. Děvče si takto připravilo plačtivou budoucnost, byť původně jistě spoléhalo na štědré sociální dávky, které jí budou jakožto svobodné matce přiznány. Jenže, holka jedna lehkomyslná, patrně nepočítala s tím, že jednou bude nutné štědrý sociální systém reformovat (rozuměj: omezit) a ke všemu se zvedne i daň z přidané hodnoty na plínky. To je rozhodně pádný důvod k slzám.
Myslím, že je zapotřebí navrátit se k tradičnímu pojetí rodiny a varovat lehké – eh, vlastně lehkovážné – dívky před pořizováním si nemanželských dětí. Proto jsem k původnímu textu přidal mravoučný dodatek, který nastiňuje možnou budoucnost takové dívčiny, které nebudou sociální dávky postačovat na pokrytí nákladů na obživu a bydlení.
Ref.: Margot hrabe v popelnici, v koši, v koši, i v koši.
Margot hrabe v popelnici jen tak.
1. Co se děje v popelnici, Margot?
Hrabou tam tři bezdomovci v koši v koši i v koši,
hrabou tam tři bezdomovci jen tak.
2. Dej nám zbytky z popelnice, Margot!
Dám vám bičem na zadnice v koši...
3. Pročpak ztichla tvoje ústa, Margot?
Zrovna našla kousek sousta v koši...
4. V sadech kvetou rozmarýnky, Margot!
Margot dopíjí kelímky v koši...
Pokud vám snad přijde moralizující text směšný, pak se nad sebou zamyslete. Není nic smutnějšího, než při cestě do řádného zaměstnání vidět čouhající zadek nějaké ženy zabořené hlavou do popelnice, která by při spořádaném způsobu života mohla například sedět na teplé a pohodlné ždli v nějakém státním úřadu a vyřizovat podněty a stížnosti nás, obyčejných občanů druhé či nižší kategorie (rozuměj: jiných, než vysoce postavených státních úředníků a jejich kámošů). Nebo by také mohla vytvářet různé užitečné gender studies v Bruseli či jiné podobné díře (rozuměj: ... ále, nebudu to pitvat...).
Takže děvčata, pokud nechcete, abych si prohlížel vaše zadky vytrčené z popelnic, věnujte se sexu až po uzavření řádného manželství s dobře zajištěným a věrným mužem, který utáhne cenu plen i po zvýšení DPH.
