Moje druhé taneční

Ne, nechci kopírovat slavnou povídku Šimka a Grossmana Moje první taneční. To by bylo příliš laciné. Prostě jen popíšu suchou a nudnou realitu, nebudu si nic vymýšlet, jako to udělali ti dva pánové.

Své první taneční jsem již zapomněl. Naprosto dokonale. Natolik, že jsem si prožil dvě velmi trapné ostudy, při kterých jsem se červenal. A to se prosím červenám každou chvíli. Rozhodnutí tedy bylo jasné - synku, musíš si to zopáknout.

Nejprve rekapitulace vybavení. Oblek mám - po otci, tedy podobně jako v té povídce. Naštestí byl otec za svého bujarého mládí figurálně podobný mé postavičce nyní, takže oblek mi téměř dokonale padne. Dokonce se stačil za dobu své existence dvakrát vrátit i do módy. Tedy jasná klasika, tím nelze nic zkazit. Košili jsem si již koupil sám a dle varování z povídky jsem ji rovnou přepral a nenaškrobil, aby mě nedřela a neodváděla tak mou pozornost od variací tanečních kroků. Největší problém byl však s botami. Ty po otci už jsou všechny sešmajdané, navíc má o číslo větší nohu a při tanci nelze v botě kloktat. Takže mi nezbylo, než se vypravit na složité nákupy. Věřte nebo ne, ale sehnat vhodné boty, které mohu vzít na parket a zároveň v nich pochodovat po ulici a které nemají špičku dlouhou jako boty kašpárka, je úkol téměř nadlidský. Stačí, když pošlapu partnerku, ještě abych se přerazil o vlastní boty. To by mi tak scházelo...

A teď to podstatné - v nabídkách tanečních škol jsem zjistil, že coby dospělý se nemohu přihlásit sám, ale pouze s někým. A safra. Mezi mládež už nepůjdu - jednak to mají dražší, jednak by si o mě náctileté slečny už ani kolo neopřely. Po probrání různých možností nakonec zvítězil inzerát. No, pánové, pokud se budete chtít seznámit pomocí inzerátu, doporučuju vzít to přes taneční. Nikdo mi nenadával za to, že jsem fouňa, protože chci váhově přiměřenou partnerku namísto oduševnělé. Nával byl takový, že jsem musel hromadně odmítat. Sice se ozývaly i vdané, ale to si už snadno vytřídíte. Jen nesmíte být srabi a do těch tanečních opravdu nastupte.

Vlastní taneční urs už nebyl tak zábavný, jako to prožívali autoři povídky. Jal jsem se tedy prohlížet panoptikum, které se tam sešlo. Sebe jsem viděl již před tím v zrcadle, takže tohle bychom měli vyřízené. Nebo se podívějte na mou fotku, také postačuje. Hle, pán v teniskách. Tam zase otec s dcerou - nebo snad milenkou? Postarší pár, kde to pánovi nešlo takovým způsobem, že ho partnerka chudáka vyplísnila. Bylo na ní vidět, že má mnohaletý grif. A asi tři pánové, kteří tam byli sami, takže tancovali s koštětem. Asi si také podali inzerát, ale nevydrželi až do tanečních, takže se mezitím stačili s partnerkou pohádat. Nebo kdo ví, co za tím bylo.

Víc už neprozradím. Ale pokud tam zažiju nějakou veselou příhodu, třeba bude i pokračování.

Autor: Zbyšek Hlinka | neděle 17.10.2010 20:45 | karma článku: 11,05 | přečteno: 1340x
  • Další články autora

Zbyšek Hlinka

Důchodci, i vám Babiš lže

7.5.2024 v 22:18 | Karma: 22,00

Zbyšek Hlinka

Pochod hrdosti plešounů

17.8.2023 v 21:38 | Karma: 19,69