Manželství pro všechny? Z principu nesmysl.

Vzhledem k jednání sněmovny v této době o možnosti rozšířit institut manželství i pro homosexuály se opět rozvířil prach. Dle mého názoru naprosto nesmyslně a opět dle mého názoru institut manželství homosexuálům nepřísluší.

Už jsem se setkal s tím, že čtenář nepochopil, co jsou citace a co můj text. Protože je to v této situaci podstatné, rovnou jasně říkám, že proložené texty jsou citace. Obarvené proložené texty jsou pak citace z webu homosexuálů. Ostatní je můj komentář.

Začněme etymologií. V tomto případě je třeba obrátit se na Ústav pro jazyk český. Ten říká toto:

Co se týká výrazů manžel, manželka, manželství (‚zákonem n. mravem upravené spojení muže a ženy, manželský stav‘; SSJČ), ty vznikly přesmykem ze staročeského malžen, malženka, které mají svůj původ v praslovanském *mal?žena, což byl duálový tvar znamenající ‚muž a žena‘.

Etymologicky je věc jasná a původní význam přetrvává dodnes. Manželství je stále jasně chápáno jako svazek muže a ženy. Homosexuálové argumentují tím, že význam slov se v čase mění. To je sice pravda, ale změna významu je reakcí na nějakou obecně přijatou potřebu společnosti. Nevím o případu, že by se význam hluboce zažitého významu slova změnil direktivním nařízením, třeba jeho uzákoněním. Možná v nějaké hluboké a kruté totalitě, ale v té snad zatím nejsme. A přesně o to však homosexuálové usilují. Chtějí násilnou změnu, kterou ostatním prostě vnutí. Nějak mi tu chybí celospolečenská potřeba takové změny.

Občanský zákoník uvádí ještě bližší specifikaci:

§ 655
Manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.

Všimněme si, že klíčová je rodina a řádná výchova dětí. To odpovídá i historickému vývoji, kdy bylo podstatné předání genů, mnohá manželství byla domluvená a láska byla sice hezkým, ale přece jen pouhým bonusem. Z různých starších příběhů, písniček i pohádek známe, že rodiče se dříve často stavěli na odpor vztahům z lásky u svých dětí. Má to praktický důvod - takové vztahy byly zjevně méně stabilní než manželství domluvená. Můžeme to pozorovat i dnes - u nás se dnes bere většina lidí z lásky (no, spíš se jedná o hormonální bouři, která se s láskou často zaměňuje) a rozvodovost utěšeně narůstá. S tím ovšem dochází i k erozi hlavního účelu manželství - řádné výchovy dětí. Je mnohokrát ověřeno, že k řádné výchově jsou zapotřebí oba rodiče, tedy máma (žena) a táta (muž). Všechny ostatní možnosti jsou ve smyslu naplnění účelu sice možné, ale nejsou plnohodnotné.

Na webu za prosazení manželství pro všechny je hned v první kapitole toto tvrzení:

Láska je jen jedna
Podstatou manželství je láska mezi dvěma lidmi. A láska je jen jedna. Není homo a hetero verze.

Jak můžeme pozorovat a jak jsem se pokusil výše zdůvodnit, láska opravdu není středobodem a nosným pilířem manželství. Sice dnes hraje velkou roli při zakládání manželství, ale po příchodu dětí a případných finančních obtíží se vztahy proměňují. Kromě toho láska vůbec není pouze jedna. Známe lásku partnerskou, lásku mateřskou, pak je tu láska k vlasti či Bohu, a ti starší z nás jistě pamatují ještě lásku k Sovětskému svazu. Druhů lásek je řada a staří Řekové pro každý typ lásky měli dokonce samostatný výraz. Jejich výčet s výkladem najdete například zde.

Neničíme manželství, naopak – chceme naplnit jeho smysl. ... Naprostá většina české společnosti (87 %) si myslí, že manželství vytváří pouto mezi dvěma lidmi, kteří se o sebe postarají v dobrém i zlém.

Jak historie, tak i současné znění občanského zákoníku dává na první místo zachování rodu. Vzájemná starost jeden o druhého je až na druhém místě, přičemž to jasně souvisí s tím prvním účelem. Pokud se někdo chce pouze starat jeden o druhého, manželství k tomu žádným způsobem nepotřebuje. Leda by se jednalo o umanutost "ale já chci a chci a chci." Jakým způsobem může homosexuální pár přispět k zachování rodu? Samozřejmě mám na mysli primární cíl, tedy vlastní předání genů v rámci manželství, nikoliv adopci odložených nebo osiřelých dětí.

Manželství gayů a leseb je uzákoněno již ve 25 zemích na světě ...

Toto je ukázkový argumentační klam nazývající se společenský apel. Je lhostejné, zda je argument nějak oprávněný nebo pravdivý, ale ostatní už toto mají, my tedy chceme taky. Takže když ostatní skočí se skály, mám jako skákat taky? Hmm...

Manželství pro lesbické a gay páry je naplněním konzervativních hodnot.

Toto už považuju vyloženě za manipulativní lež. Konzervativní hodnotou je, jak uvedeno výše, zachování rodu a výchova potomstva. Tuto hodnotu z povahy věci nemohou homosexuálové bez nějakých vedlejších manipulací splnit.

Nikomu to neublíží a spoustě lidí to pomůže
Není pravda, že řešíme problém jen pro hrstku lidí. V populaci je zhruba 5-10 % gayů a leseb (to nezahrnuje např. ani bisexuály). (11) Tedy minimálně 500.000 až 1.000.000 lidí v České republice je gay nebo lesba. Tito lidé mají své rodiče a jiné příbuzné, své děti, přátele. A tito lidé jim přejí to nejlepší a chtějí, aby byli šťastní. Tedy konzervativním odhadem minimálně třetina populace, tři miliony lidí, budou přímo pozitivně ovlivněni, pokud zrušíme zákaz manželství pro gaye a lesby. A to vůbec není malé číslo.

Odkaz pod číslem (11) vede na nějakou zahraniční studii (respektive na její interpretaci). Z toho pak článek vyvozuje nějaká čísla pro ČR. Toto tvrzení už neumím nazvat jinak, než sprostou manipulativní lží. Podívejme se na závěry studie uskutečněné u nás:

Flegrův tým při výzkumu sexuálního chování Čechů získal v některých dotaznících až kolem 40 tisíc odpovědí, rozsahem vzorku tak překonává například i výzkumy legendárního sexuologa Alfreda Kinseyho ze 40. let v USA, které přispěly k pozdější sexuální revoluci. Flegrovo mapování pohlavního života Čechů přineslo i velmi překvapivá data. „Ukázalo se, že náš sexuální život je rozmanitější, než si představujeme. Vyšlo nám například, že v populaci je mnohem větší procento homosexuálů, než se předpokládá,“ uvádí Flegr. Podle něj je mezi českými muži 6,7 % neheterosexuálů (homosexuálů a bisexuálů), mezi ženami dokonce 11,5 %. Z žen, které se označují za heterosexuálky, si homosexuální sex vyzkoušelo 22 %, z heterosexuálních mužů 12 %.

V číslech lze najít těch zmíněných zhruba 5-10 %, ale včetně bisexuálů. Podíváme-li se do minulosti různých národů, najedeme tam dlouhou řadu případů bisexuálního chování. Ve starověkém Řecku či Římě dokonce patřilo u patriciů mezi "dobré" mravy mít nějakého toho mládence pro erotický vztah. Tedy konzervativním odhadem mám za to, že milion čistých homosexuálů zde dle průzkumu ani zdaleka zjevně není. Spíš něco kolem těch půl milionu vypadá věrohodněji.

A ještě toto: pokud zrušíme zákaz manželství pro gaye a lesby

Podívejme se do občanského zákoníku, pro koho je zakázané manželství:

Zákonné překážky manželství
§ 672
(1) Manželství nemůže uzavřít nezletilý, který není plně svéprávný.
(2) Soud může ve výjimečných případech povolit uzavření manželství nezletilému, který není plně svéprávný a dovršil šestnácti let věku, jsou-li pro to důležité důvody.

§ 673
Manželství nemůže uzavřít osoba, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezena.

§ 674
Manželství nemůže uzavřít osoba, která již dříve uzavřela manželství, ani osoba, která již dříve vstoupila do registrovaného partnerství nebo jiného obdobného svazku uzavřeného v zahraničí, a toto manželství, registrované partnerství nebo jiný obdobný svazek uzavřený v zahraničí trvá.

§ 675
Manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky, ani mezi sourozenci; totéž platí o osobách, jejichž příbuzenství vzniklo osvojením.

§ 676
Manželství nemůže být uzavřeno mezi poručníkem a poručencem, mezi dítětem a osobou, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, nebo pěstounem a svěřeným dítětem.

Vidíte tam někde zákaz uzavření manželství pro stejnopohlavní páry? Nevidíte? Ani nemůžete, takový zákaz totiž vůbec neexistuje, protože je mimo definici manželství. Stejně tak tam není zákaz například pro zoofily uzavírat manželství se svým zviřátkem.

Homosexuálové v této souvislosti rádi mluví o diskriminaci. Pokud se podíváme na výše uvedené, jsou zjevně diskriminováni příbuzní, ti, kteří už v nějakém právoplatném vztahu jsou a dokonce jsou diskriminováni lidé ve vztahu osvojení někoho geneticky nepříbuzného.

Homosexuálové se také rádi odkazují na přírodu, například:

V přírodě existuje spousta druhů, které vytváří homosexuální svazky. Jako třeba sloni, lvi, delfíni, tučňáci…

Jenže stejně tak je v přírodě běžný incest, znásilnění, mezidruhový sex, nadržený kůň klidně obskočí i traktor a tak dále. Pokud tedy chtějí manželství pro všechny, pak je třeba zrušit i uvedené paragrafy, přinejmenším. Jsme lidi, takže oproti zvířátkům trvejme na tom, že partneři musí být lidé, pohlavně vyvinutí a že je třeba oboustranný souhlas. Tím sice budeme diskriminovat pedofily, násilníky, zoofily, nekrofily a další podobné, ale řekněme, že je pro to dobrý důvod. Zoofil může namítnout, že žádný důvod není a že nikomu neublíží, když bude v manželství se svou ovečkou, ale... Zabíhám do nechutností, je třeba stanovit nějakou hranici. Jakou?

Zůstaňme u stávajícího pojetí a manželstvím nazývejme v souladu s významem toho pojmu pouze svazek muže a ženy, jehož hlavním účelem je založení rodiny. Klidně i za cenu, že k diskriminované skupině přidáme další, tedy ty, kteří z podstaty založit rodinu nemohou (třeba přestárlé nebo kastrované lidi). Stejnopohlavní svazek nechť se nazývá jinak, ne však manželstvím. Nahoře citovaný odkaz z ÚJČ uvádí například návrh "sezdaní".

Z výše uvedeného je jasně patrné, že "manželství pro všechny" je nesmysl, jedná se o manipulativní výkřik, který z celé řady důvodů nemůže být (hm, neměl by nikdy být) splněn. Přesto stále trváte na vynuceném rozšíření pojmu manželství? Pak jste pro mě jako umíněné děcko - "já chci a chci a chci, dupy dupy dup."