Nevím, co je to za úchylku, ale občas se ze zvědavosti podívám na stránky Gender studies. A hle, co jsem tam mezi svátky nalezl - Gender studies hledají ředitele! Jsa svátečně a dobromyslně naladěn, nemohl jsem odolat pokušení a poslal jsem jim přihlášku, že jim tedy toho ředitele budu dělat. Tím spíše, že tam mají samé ženské a žádného konkurenta. Holky potřebují vedení pořádným chlapem, to je jasné jako facka. Zde je motivační dopis, který jsem jim poslal - skutečně, nekecám.
Vážená paní Alexandro,
projevuji zájem o nabízenou pozici ředitele Gender Studies. Zaujalo mne zejména, že vaše společnost má samé zaměstnankyně. Tuto situaci považuji za genderově krajně nevyváženou, proto jsem se rozhodl kandidovat na nabízenou pozici.
Zásadně vyznávám ideu, že za stejný pracovní výkon náleží stejná odměna. A to bez ohledu na pohlaví, vzdělání, praxi či jiné atributy. Již od základní školy jsem se stavěl vždy na stranu těch, kteří byli nespravedlivě diskriminováni či šikanováni. Moje třídní učitelka na prvním stupni se o mně vyjádřila, že mám silně rozvinutý cit pro spravedlnost. Tento cit se sice snažila potlačit armáda během mé základní vojenské služby, avšak nikdy se to vojákům nepodařilo.
Dále nesnáším jakékoliv intriky, politikaření, lži a další podobné praktiky, jejichž cílem je získání jakékoliv neoprávněné výhody na úkor ostatních. S kolektivem se snažím jednat přátelsky a s humorem, v případě potřeby si však umím zjednat respekt, zejména v ženském kolektivu. Ženy jakéhokoliv věku také umím zaujmout svým charismatem.
Zkušenosti s vedením organizací, lidí a vystupováním na veřejnosti mám dostačující. Již v 17 letech jsem založil a vedl sci-fi klub, pro který jsem organizoval program a sjednával podmínky pro fungování klubu s různými provozovateli. Že se mi to podařilo, svědčí známost klubu mezi fandomem v celém bývalém Československu. Provozovatel dokonce vydával pro potřeby členů klubu vlastní fanzin (časopis) s literárními dílky z řad fandomu. Dále mám bohaté zkušenosti se školením lidí – v oblasti programování. Za důkaz, že nemám žádné genderové předsudky, považuji svou roli princezny v jednom menším divadelním představení.
Od roku 1990 se živím jako OSVČ (programátor), z čehož dva roky jsem měl i zaměstnance. Během této doby jsem získal bohaté zkušenosti s finančním řízením projektů a udržováním provozu malé organizace.
Napsal jsem dokonce i tři gender studie, požadované reference jsou zde:
http://hlinka.blog.idnes.cz/c/228833/Gender-studie-Utlak-muzu-na-bzdicim-poli.htmlhttp://hlinka.blog.idnes.cz/c/230123/Gender-studie-Muzi-jsou-utlacovani-skrze-odevni-prumysl.htmlhttp://hlinka.blog.idnes.cz/c/122754/Proc-ubyva-programatorek.html
Dokončené VŠ vzdělání sice nemám, ale usuzuji, že v mém věku a s mými zkušenostmi je to už stejně nepodstatné. Má znalost angličtiny je omezena na čtení programátorské literatury, avšak předpokládám, že v případě potřeby budu mít k dispozici šikovnou tlumočnici. Myslím, že mé ostatní schopnosti a vlastnosti tyto dva nedostatky plně vyváží, ba dokonce převáží. Také předpokládám, že při tolika zaměstnankyních bude jedna z nich vykonávat funkci sekretářky. Kávu nepiju, tedy ponižující činnost přípravy kávy nevyžaduji. Čaj si připravuji zásadně sám.
Zbyšek Hlinka
v Praze dne 29.12.2011
Jak to dopadlo? Vyřadily mě z přijímacího řízení, že má kvalifikace neodpovídá požadavkům v inzerátu. Ale uznejte - neudělala děvčata osudovou chybu?
