Gender studie: Příčiny rozmachu genderfeminismu v dnešní době

Jsem si plně vědom toho, že novotvar genderfeminismus není používán ani v gender studiích, ani nepatří do slovníku feministek. Přesto jsem se rozhodl ho použít, protože vyjadřuje skutečnost, že o genderové záležitosti se zajímají především feministky. Muže tato problematika zpravidla ponechává chladnými, maximálně jim občas z toho naběhne žíla na čele či na krku.

Přes dřívější tvrzení některých aktivistek gender studií, že mezi mužským a ženským mozkem neexistují podstatné rozdíly, opravňující k výrazně odlišným rolím mužů a žen, seriózní studie z poslední doby však ukazují, že jisté nepřehlédnutelné rozdíly zde přeci jen jsou. Například tato studie profesora Marka Gungora: Rozdíly mezi mužským a ženským mozkem.

Závěry plynoucí ze studie ukazují, že mužský mozek je schopen soustředit se pouze na jednu věc současně a je náchylný k častému vypínání. Tuto skutečnost lze velmi snadno vysvětlit evolučně - muži často číhali na mamuty, stádo kravek, zajíčka v své jamce, sousedku či sousední kmen. V době čekání je samozřejmě výhodné maximálně šetřit energií, které bude zapotřebí při náhlém zásahu - ať už lovu, nebo boji. V této pasivní fázi muž ulehá, případně stojí zcela uvolněně opřen o nějakou hůl, vypíná i maximum mozkové činnosti až na vegetativní úroveň a nechává pracovat pouze své podvědomí, které aktivuje organismus jen v případě očekávaných či nebezpečných signálů.

Situace žen je v evolučně historickém kontextu zcela odlišná. Kolem ženy se batolí mnoho mláďat, žena musí neustále hlídat, zda mláďata nezapadají příliš hluboko do bahna a které mládě z těch mnoha hrajících si v blátě je její, aby ho mohla z hlubšího bahna vytáhnout přednostně. Zároveň musí udržovat kontakty s ostatními ženami, které také hlídají a rozpoznávají svá téměř nerozlišitelná mláďata skotačící v blátě, dále se ženami, které mláďata ještě nemají a jsou potenciálními sokyněmi v evolučním procesu, a nakonec se ženami, které již mláďata mít nemohou a z nedostatku vhodné vytíženosti radí těm mladším, co všechno a jak mají dělat.

Zatímco mozek muže je evolučně uzpůsoben k častému vypínání, mozek ženy je naopak nastaven pro horečnou práci během celé doby bdění, kdy její hlavní náplní je starost o mláďata. Dnešní doba však přináší ženám nezvyklou zátěž - většinu prací v domácnosti obstarají všemožné stroje, o děti od útlého věku se zpravidla starají po velkou část dne specializované instituce, jako školky a školy. Navíc i dětí mají dnešní ženy výrazně méně oproti minulosti, což opět přispívá ke zmatení priorit v jejich životě. A protože mají evolučně zabudovanou potřebu stále někoho sledovat, hlídat a sekýrovat, roste jejich potřeba ventilovat přetlak nutící je neustále k nějaké stochastické až chaotické činnosti, hledají své uplatnění v jiných oblastech lidského konání. Počet takto postižených žen v euroatlantické civilizaci přibývá úměrně s růstem bohatství ve společnosti. Zkrátka, genderfeministkám chybí pořádné zaměstnání, které by dávalo smysluplný směr jejich životu.