Víte, jaký je rozdíl mezi vláčkem a ženskými prsy? Oboje je určeno pro děti, ale hrají si s tím tatínkové.
Mnoho žen si stěžuje, že chlapi, místo aby jim při hovoru koukali do očí, zírají jim na prsa. Uvědomte si, že chlap má měření postavy, zejména určitých partií, v sobě geneticky zakódované. Udělal jsem si několikrát jednoduchý pokus - zcela vědomě jsem se snažil při hovoru dívat naproti sedící ženě do očí, případně jinam, mimo ni. Jenže to prostě nejde, oči přes veškerou snahu a vyvinuté úsilí stejně sjedou až k výstřihu. Na vině je mizerné periferní vidění, muž prostě musí jasně zaostřit. Zabránit sklouznutí pohledu je něco podobného, jako byste se pokusily silou vůle ovládat hladké svalstvo (například střevní peristaltiku), nebo zabránit vylučování slin při pohledu na čokoládu nebo dortík. To jen abyste věděly, že se dožadujete nemožného.
Jenže děvčata, namísto marného naříkání si dejte nejprve ruku na ňadro, zda k civění samy aktivně nepřispíváte. Jdete na schůzku s chlapem a vezmete si šatečky s výstřihem. Co v takové situaci očekáváte? Chlap si všimne, a hned dostává hravou náladu. Tím vlastně jasně říkáte, čeho si má chlap všímat přednostně. Obzvláště zábavné pak je, když vám pokukování vadí a začnete si výstřih povytahovat nahoru. Tím jen zvýšíte frekvenci padání zraku. Je na to dokonce vypsaný a schválený zákon o akci a reakci.
Určitě vás i zajímá, co se takovému chlapovi v daný okamžik prožene hlavou. Milerád posloužím vlastními zkušenostmi.
"Tak tohle bych měl rád v ruce." - v takový okamžik mívám i výpadky soustředění se na hovor.
"Má vůbec nějaká prsa?" - v takové situaci muž přepne do módu detektiva a usilovně pátrá.
"Kde si pere padáky?" případně: "S tím by mě udusila." - kdysi jsem byl na jedné brigádě, kde byla mistrová, která měla tak velká prsa, že si na ně odkládala ruce. To byl tak fascinující pohled, že jsem se jinam než na ty odpočívající ruce dívat nemohl. A to neměla výstřih, ale montérky.
"No to je hrozný!" - i když chlap nemá nejmenší chuť s tím cokoliv dělat, stejně se musí dívat. Je to stejné, jako když civíte na člověka se znetvořenou tváří.
Co s tím? Řeknu rovnou - protože nelze změnit něco, co není ovladatelné vůlí, můžete se s tím buďto smířit, nebo si najděte takové oblečení, které klouzavé pohledy dotěrných chlapů minimalizuje. Nebo se kamaraďte jen s homosexuály. Nebo si užívejte, protože dost pravděpodobně jednou přijde doba, kdy se vám chlapi už ani na ta prsa nebudou dívat. Mně taky nevadí, když mi nějaká žena prohlíží kalhoty a snaží se odhadnout, co všechno v nich může být.
