Chcete Pavla za prezidenta? Volte Babiše!

Někdo si teď může zaťukat na čelo, že bude volit Babiše právě proto, že chce, aby se prezidentem stal právě Babiš. Dejme si však ruku na ňadro – Babiš může mít šanci jen v jedné situaci.

A to v takové, že se hlasy pro přijatelné kandidáty rozptýlí natolik, že se do druhého kola dostane nějaký podobně obskurní kandidát, jakým je Babiš. Třeba někdo za komouše nebo SPD. Jinak by proti němu určitě zvítězil i Mikimaus, případně odborářský netáhlo a tlučhuba. Ale nesmyslím, že dojde na takto černý scénář. Osobně mám za to, že si většina voličů uvědomí vážnost situace a dají hlas někomu dostatečně serióznímu, který ve druhém kole Babiše převálcuje. Pokud budou v době voleb aspoň přibližně platit současné preference, pak můžeme za vítěze s největší pravděpodobností prohlásit už nyní generála Pavla.

Další možností je, že Babiš do druhého kola ani nepostoupí. Jenže to se může stát jen za předpokladu, že se lidé soustředí na dva výrazné seriózní kandidáty a z ostatních se stane pouhý kompars. Nebo za předpokladu, že větší část kandidátů prostě sama z volby odstoupí ve prospěch dvou nejvýraznějších. Což jsou podle současných průzkumů Pavel a Nerudová. Do voleb je ještě relativně daleko, jména se mohou změnit, ale princip myslím zůstává.

K tomu si dovolím drobnou poznámku – mám za to, že neúspěšní kandidáti z předchozích voleb budou nyní ještě neúspěšnější. Někomu to může připadat nespravedlivé a nefér, ale život už je takový, to už by ti kandidáti mohli ve svém věku vědět.

Někdo se vyjádřil, že bude volit v souladu se svým svědomím. Já nevím, jak to má nastavené, ale mé svědomí mi říká, že je zcela nepřípustné, aby Hrad obsadil Babiš. Nebo komouš (tedy aktuální), nebo espéďák. Tedy mi nezbývá než volit takovou strategii, aby Babiš vypadl. O zbývající dvou předpokládám, že jen odeberou hlasy Babišovi. Pokud by se Babiš přeci jen prezidentem stal, mé svědomí by mě těžce pronásledovalo, že jsem volil blbě.

Docela se mi osvědčilo sledovat debatu, kde mluví kandidát 1:1 s nějakým redaktorem, který mu klade otázky. Jakmile kandidát začne odbíhat od tématu, příliš se vykrucuje, odmítá některá témata a vynucuje si vést rozhovor tak, jak chce on, nikoliv redaktor, nebo dokonce očividně lže, pak s takovým ihned končím. Toto vše dělá Babiš, tedy je zcela nepřijatelný. A to velmi zásadně. Debata 1:1 je pro mě přínosnější než aréna všech kandidátů. Jednak je taková debata předem připravená, tedy jakýkoliv z výše uvedených znaků jasně říká, že kandidát je nezpůsobilý držet se dohody. Protože od začátku musel vědět, že dostane i nepříjemné otázky. V aréně pak snadno dojde k tomu, že nějaký škůdce celou debatu rozloží a ve výsledku se nedozvíme nic. Což pokládám za cílený úmysl toho škůdce, který pak vychází v očích jednodušších lidí za borce, že se mu podařilo ostatní překřičet (v jejich očích = má pravdu).

Mé postřehy ke dvěma aktuálním favorizovaným kandidátům, tedy k Nerudové a Pavlovi. Shlédl jsem rozhovory s nimi v Prostoru X. Oba odpovídali víceméně k věci a nepostřehl jsem ani u jednoho nějaký výraznější negativní znak z výše uvedených. U Nerudové jsem však shledal aktivistické sklony, což mi nepřijde příliš příznivé. Zde vidím riziko, že se bude montovat do některých věcí víc, než by bylo vhodné. Možná to bude také tím, že je příliš mladá a věkovou hranici pro kandidaturu překročila „o fous“. Zkusme si uvědomit, že prezidentování člověka ocejchuje do konce života. Lze se na to dívat i tak, že je škoda zkazit si život tak brzy. Nemluvě o tom, že takový člověk pobírá doživotní rentu po konci mandátu. Což v jejím případě může být klidně dalších třicet až čtyřicet let. S tím mám drobný vnitřní problém, i když já to už platit nebudu.

Pavel… Gumy nemám rád už z principu. Myslím, že k tomu mám i dobré důvody, protože jsem strávil rok na vojenské katedře (při vysoké škole) a poté dva roky v základní službě. Z civilistů mě v těchto zkušenostech překonává jen několik málo nešťastníků, kteří absolvovali dva roky vojenské katedry, pak něco selhalo a oni šli také na dva roky natvrdo.

Někteří rádi srovnávají dřívější hříchy Babiše a Pavla. Co se mi podařilo dohledat z veřejných zdrojů, pak shoda u obou je jen a pouze v tom, že oba byli za komoušů v komunistické straně a měli to takříkajíc v rodině. Tím však veškerá podobnost končí. Zatímco Babiš byl veden jako agent StB (a já jsem přesvědčen, že s ohledem na jeho rodinné poměry a pracovní výhody musel být velmi iniciativním), Pavel se připravoval na práci ve vojenské rozvědce pro práci v zahraničí a pro speciální úkoly. Někteří mezi tím nevidí rozdíl, ale je tu a dost výrazný. Zatímco StB sledovala civilního vnitřního nepřítele (= šikana občanů státu), vojenská rozvědka sledovala vnějšího nepřítele. Ještě tu byla vojenská kontrarozvědka, která byla součástí StB a zaměřovala na vnitřní cíle, ale především ve smyslu vojenské bezpečnosti. V té však Pavel dle dostupných informací nepůsobil. Další osudy obou se rozbíhají takovým způsobem, že v nich nelze nalézt podobnost vůbec žádnou. Zatímco Babiš od samého počátku slouží jen svým osobním zájmům a svému prospěchu, Pavel slouží státu, ať už je jakýkoliv (kdo zná Limonádového Joea, měl by pochopit), a to včetně riskování vlastního života. Pokud se pokusíme odhadnout činnost obou v úřadu prezidenta, pak můžeme vzít jed na to, že Babiš opět bude pokračovat v naplňování svých osobních zájmů, kdežto Pavel naplňuje dobré předpoklady k tomu, že bude dále sloužit zájmům státu.

Ze srovnání mi plyne jeden podstatný závěr. Ve volbách musím zvolit takovou strategii, při které pokud možno volby skončí už po prvním kole vítězstvím kohokoliv jiného než Babiše. Pokud bude kolo druhé, pak bude zajímavé, jestliže se Babiš do druhého kola vůbec nedostane. Pokud se dostane (dost pravděpodobné), je dle současných preferencí myslím jasným vítězem Pavel. Proto nevolte Babiše, pokud nechcete Pavla. Uvedený závěr mi moc velkou radost nedělá, jenže Babiš není schopen poznat, kdy je čas odejít. Budu se tedy muset nějak přizpůsobit i jako volič a zbytek kandidátů považovat za kompars, i když jinak bych v prvním kole volil právě mezi ním. Proto mám za to, že Babiš si Pavla přeje v čele státu. Nemyslím, že se do voleb stane něco natolik zásadního, že se preference významným způsobem změní. Ale – nikdy neříkej nikdy. :)