Babiš a první politický proces od roku 1989 – zase jen snůška lží

Obžalovaný předseda hnutí ANO Andrej Babiš dnes ve Sněmovně prohlásil, že soud v dotačním případu Čapí hnízdo je první politický proces od listopadu 1989.

Toto a další věci, které o sobě Babiš tvrdí v souvislosti s jeho trestním stíháním najdete leckdes, například zde. Ponechme stranou, zda se opravdu jedná o politický proces (dle mého názoru nikoliv). Pokusím se vyvrátit jeho nabubřelé narcisistické přesvědčení, že se jedná o první takový proces od listopadu 1989. Uvedu několik případů lidí, kteří buďto sami sebe, nebo někdo další považuje za politické vězně. Z toho pak plyne, že proces, který takovému uvěznění předcházel, nesl znaky procesu politického.

Pan Pecina na svých stránkách tvrdí:

„Politický vězeň (angl. political prisoner) je osoba vězněná pro svou politickou činnost nebo názory. … Podmínkou není, aby byl politický vězeň stíhán za politický trestný čin, naopak zejména v zemích s totalitním režimem bývá pravidlem, že tomu tak není a tento charakter je zastírán nejrůznějšími zástupnými obviněními.“

A uvádí příklady Miroslava Štěpána (krátce po listopadu 1989, ten myslím politickým vězněm byl zcela jasně) a Miroslava Sládka (1997, stíhán pro podněcování k nenávisti a následně za odmítání spolupráce s orgány činnými v trestním řízení).

Dalším člověkem, který je označen za politického vězně (například zde), je Ing. Jiří Fiala (2010), který se domáhal po rozvodu možnosti styku se svými syny. Případ se zamotal a pan Fiala skončil ve vazbě.

Další osobou považovanou za politického vězně je Roman Smetana (2012), který maloval tykadla politikům na jejich předvolebních plakátech. Například zde je označen za politického vězně – ha, zase prvního. Nezapomeňme na Štěpána.

Jména a nějaké orientační odkazy máte, další si můžete v případě bližšího zájmu dohledat. Ať už si o těchto případech myslíte cokoliv, máme tu skutečnost, že tito lidé jsou dáváni do souvislosti s politickým stíháním. Kromě Jiřího Fialy jsou ostatní spojeni s nějakým jejich politickým projevem zcela průkazně.

Ať to vezmeme z jakékoliv strany, máme tu nejméně tři „lepší“ kandidáty pro označení politicky stíhaných od listopadu 1989. Přijmeme-li Babišovu rétoriku, pak v žádném případě není první, ale v „nejlepším“ případě čtvrtý. Nechápavě tedy kroutím hlavou nad tím, jak mu stále někdo může skákat na špek a ty jeho lži polyká i s navijákem.