Krásný nezregulovaný ztráty.

V pondělním pořadu České televize Krásný ztráty vystoupili Pavel Páral, který začínal v Rudém právu, dnes je liberálně pravicovým komentátorem a exministr Martin Říman. Oba ničím nepřekvapili. Přesto mně nedá neokomentovat jedno Římanovo tvrzení o regulacích.

   Pan exministr tam řekl, že ekonomika před rokem 1989 byla totálně zregulovaná a že nechápe, že ještě dnes někdo může podporovat regulace.

   To první tvrzení je velmi zjednodušené, je pravdivé jen částečně. Podobně zjednodušeně můžeme tvrdit, že Říman nastoupil na ministerstvo za 6% růstu a skončil s propadem hospodářství. Je hloupé tvrdit, že za celý propad v době krize může Říman. I když omezení koupěschopnosti obyvatel po nástupu vlády ODS a omezení podpory investic nějakému propadu pomohly.

   Komunistická ekonomika byla skutečně v mnoha směrech přeregulovaná. Například v pracovním právu, kde zaměstnancům nebylo dovoleno stávkovat. Nebo když chtěli změnit zaměstnání, tak měli 6 měsíční výpovědní lhůtu, předtím ještě více. Centrálně se regulovalo odměňování, úředně se stanovovaly ceny, pro kádrový postup byly stanoveny politické předpoklady. Samozřejmě obchodovat se nedalo volně, zvláště se zahraničím ne.

   V některých směrech, např. v ochraně životního prostředí se ale regulovalo málo. Alkohol a cigarety byly mnohdy dostupnější, než v některých západních zemích. Řada věcí byla sice zakázaná, ale tolerovala se. V zaměstnání se lidé odpočali, nikdo je tam moc nehonil, pak mnozí chodili na melouchy, někteří provozovali jiné nelegální obchody. To je ta přeregulovaná společnost? 

   Problém byl ale trochu jinde. Byl systémový. V tom, že zaměstnance firem „kontrolovali“ straničtí funkcionáři, místo majitelů firem, kteří při špatném hospodaření mohou o všechno přijít. A také v systému plánovitého hospodářství, které dostatečně nemotivovalo přinést zákazníkovi nějakou vysokou hodnotu, s co nejmenšími náklady. Prémie se braly při splnění určitého množství produkce, téměř bez ohledu na kvalitu, náklady a zisk. Takže ta regulace byla špatná.

   Když auto bourá v levém příkopu, neznamená to, že pravým příkopem se mu pojede lépe.

Ukázala to dobře ta neregulovaná 90. léta. Kolik bank a kampeliček, ať už menších soukromých, nebo větších státních, tenkrát bylo vytunelováno? Podobně stát nereguloval privatizační fondy, nechal správce volně prodávat majetek a nestaral se, kam se utržené peníze převáděly. Po roce 2000 byla přijata pro podnikání určitá pravidla. Ne náhodou Krejčíř v r. 2006 vedl svoji soukromou kampaň proti ČSSD.

   Státní regulace pomohly také ukončit krizi 30. let. Není pravda, že hluboké krize jsou nutné. Od roku 1945 tu žádná hluboká krize nebyla přes 60 let, svět žádnou větší „očistnou“ krizi nepotřeboval, hospodářství se vyvíjelo, stejně jako nové moderní technologie. 

   Poměrně dost je regulovaná Skandinávie. Tam to docela funguje. Alespoň podle různých žebříčků životní úrovně.

   Pokud ekonomicky je zcela chybné úředně stanovovat pevné ceny, pak to neznamená, že je chybné, pokud stát něco podpoří, například rozvoj nových technologií. 

   Takže pokud se exministr Říman diví, tady má vysvětlení, alespoň co se týče mě.