Karel Kryl a Daniel Landa

Pro mnohé dvě naprosto odlišné veličiny, pro mnohé by ale bez jedné neexistovala druhá. Daniel Landa, známý pořád jako bývalý člen skupiny Orlík, se jednoho dne rozhodl, že přezpívá tvorbu Karla Kryla. Nebyl jsem jediný, komu tento krok pořádně hnul žlučí...

Karel Kryl ještě v době, kdy jsme si jej mohli poslechnout naživo.

Karel Kryl (1944-1994) je i dnes, třináct let po předčasné smrti, jedním ze symbolů roku 1968. Jeho pohotová reakce ve formě nesmrtelného Bratříčka ho navždy vryla do paměti tehdejších obyvatel těžce zkoušeného Československa. Následná emigrace z důvodu politické perzekuce ho odtrhla od dění v komunistickém Československu a návrat domů po pádu totalitního režimu se dá brát jako kulminace naprosté Krylovy odcizenosti posrpnové společnosti. Za celý život složil a nazpíval mnoho písniček, které jsou užasné jak z hlediska textu, tak hudby. A performace? Skvostná, ač se neřadil mezi přední kytaristy a zpěváky. Karel Kryl uměl do vystoupení vnést své charisma, mně samotnému naskakuje husí kůže, když slyším, jak zpívá svůj pozdrav jdoucích na smrt (Morituri Te Salutant) po návratu v roce 1989. Zažil jsem ho jako čtyřletý, samozřejmě si nepamatuju ovzduší, ve kterém se prosadil, listopadové události jsou kdesi daleko ode mne. Přesto mě Kryl zasáhl.

Daniel Landa, známý to vlastenec, kteréžto označení pro něj užívám jen velice nerad, se nestyděl vzít dílo Karla Kryla, texty, které tento nadaný básník (doporučuji některé jeho básně přečíst ve sbírce) sepsal a použít je pro vlastní zviditelnění. Nemám nic proti tvorbě Daniela Landy před a po jeho krylovském úletu, zajisté je to také nadaný textař a zpěvák. Vadí mi jen, že bez sebemenšího zaváhání vzal jemné a chytré písničky Krylovy, nazpíval je svým hrubým, neotesaným (avšak zajímavým) hlasem a celkově z nich udělal žrádlo pro landovské publikum. Oblíbenost Kryla vzrostla díky Landovi určitě. Otázkou je, jaký je poměr profitu dnes již bohužel zesnulého Karla Kryla a Daniela Landy, který si díky této akci přišel na pořádně velkou dávku obliby - vždyť texty Karla Kryla zaujmou i z úst zpěváka Orlíku.

Landa, bez urážky, Krylovi nesahá ani po paty. Karel Kryl podle mého názoru nepotřebuje být oprašován, přezpíváván stejně tak, jako není třeba zrockovat chytlavou hudbu z tvorby Osvobozeného divadla. Kdo chce, po krylovské poezii a hudbě může šáhnout kdykoliv a nepotřebuje, aby mu ji někdo donesl a zařval v doprovodu elektrické kytary až do ucha.

Po boku skupiny Ordo Lumen Templi (JX Doležalem vtipně překřťené na Ordnung Lumpen Lempli) se Daniel Landa dopustil dalšího kroku vedle. Snad bude jednou lépe, bratříčku.