Žádám sankce proti České republice

Především jde o zastavení dotací a nebylo by špatné embargo na vývoz potravin do ČR. Jedině tak se opět pozvedne zemědělství na úkor řepky a ubyde významný zdroj korupce. Uklidnila by se i politická situace.

Potkal jsem minulý týden pár Rusů v Turecku na dovolené a musím se podělit o dojmy. Se slzou v oku blahořečili Eurosajuzu za sankce, protože za těch posledních pár let prý Rusko ekonomicky značně ožilo. Obnovilo se i zemědělství, takže v obchodech je bohatá nabídka domácích potravin, ovoce atd., hlavně mnohem levnějších, než z dřívějšího dovozu.

Překvapilo mě také něco, co se u nás před 40 lety považovalo za vtip. Že se budeme muset brzy všichni učit čínsky. Tak nevím, jestli v celém Rusku, ale v Petrohradě se děti učí čínštinu na základní škole, podobně jako my jsme se onehdy učili rusky. Vypadá to, že to se strategickým partnerstvím myslí vážně. USA pro ně už dávno nejsou partnery, ale nepřátelé. Vůči Evropě zášť necítí, ale považují ji za amerického vazala.

Třeba to chápu zkresleně, ale takové byly mé dojmy.

Nám by taky pomohlo, kdyby se politici přestali rvát o kořist z dotací a starali se třeba o obnovu soběstačnosti. Malý chovat prasat už před lety musel skončit, protože aby vyhověl výkupním cenám, musel by je krmit antibiotiky a granulovaným svinstvem s hormony. Měla by se přestat pěstovat řepka kvůli přidávání metylesteru do nafty. Já mám v příručce uživatele pro auto napsáno, že pokud tam naleju bionaftu, tak ztrácím záruku na motor. Opravdu nevím, proč si máme nechat líbit zkvalitňování života i přidáváním lihu do benzínu. Ještěže nepřišli na to, že i přilitím octa do vína se značně zlepší jeho chuť, tedy toho octa. Nemám rád light jogurty ani jiné light potraviny, nízkoalkoholické víno, vysavače, které netáhnou, umělá sladidla, umělé tuky, pozitivní ani jinou diskriminaci, obří větrníky na horách, bezrozhledny ani papírová brčka. Proč ale EU nezatrhne desetigramová hotelová balení másla ma půl rohlíku, titěrné marmelády nebo mlíčka do kafe, kterých je třeba do hrnku osm.

Jsme povinni se dozvědět na návodu, že nůž je ostrý, horké kafe pálí, že mě natáčí kamera, abych nekradl. Musíme podepisovat monohonásobné souhlasy se zpracováním osobních údajů, na které každý kašle. Ale nesmíme se dozvědět o léčivých účincích bylin, které prodávají v lékárně a nesmíme zveřejnit portrét zloděje bez jeho souhlasu. Pro ohavné činy musíme vynalézat krásná slova, aby se pachatelé nemohli urazit a ve své frustraci nás nepozabíjeli. Zato čestné lidi urážet možno, ti nám totiž neublíží. Koucourkovští by se mohli od nás učit.

Proč mám ten pocit, že po každé válce, převratu či revoluci se vždycky přidáme na stranu toho špatného, kde se lidem dýchá stále hůř? Takže rozdíl mezi námi a Rusy je ten, že oni mají nové spojence, nějakou vizi, cítí pokrok a očekávají zítřky s nadějí. Jim se dýchá stále líp, zatímco my jen čekáme, že se náš systém snad zhroutí dřív, než se to nejhorší stihne převalit k nám. Kéž se vláda věcí našich a hlavně vláda rozumu k národu zase navrátí.

Autor: Jan Hink | úterý 25.6.2019 10:17 | karma článku: 27,41 | přečteno: 570x