Podle OECD se práce v roce 2014 nejvíce danila v Belgii (55,6 %), Rakousku (49,4 %) a Německu (49,3 %). U nás prý 42.7%. Ukážu na příkladu práce s maximální přidanou hodnotu bez dalších nákladů, že u nás je to horší.
Představte si, že se jedná o práci, která nemá žádné náklady. Typické je třeba věštění z křišťálové koule, kterou věštkyně zdědila po babičce, takže si ani tu kouli nemůže dát do nákladů. Protože utrží přes jeden milion Kč ročně, bude firma rovněž plátcem DPH. To jsou ovšem všichni zaměstnavatelé. Naše věštkyně je však zaměstnancem jediným.
Ať už věštkyně zaměstnává sama sebe, nebo ji zaměstnává někdo jiný, budeme předpokládat, že tento zaměstnavatel opravdu nemá žádné náklady, ale zároveň nemá za cíl dosahovat žádného zisku, takže veškerou tržbu použije na výplatu této jediné zaměstnankyně a všecho chce odvádět poctivě.
Pro náš příklad budeme uvažovat, že za jeden pohled do koule se bude účtovat 1340 Kč bez DPH. Dejme tomu, že ten pohled trvá jednu hodinu. Částka je zvolena právě taková proto, že odvody zaměstnavatele tvoří 34% hrubé mzdy, aby se to lépe počítalo. Porovnáme si dva scénáře. Při prvním si za vlastní peníze koupí svou vlastní službu u svého zaměstnavatele, který odvede všechny daně a povinné poplatky. Při druhém si tam ta baba nakoukne načerno.
V prvním případě 1000 Kč přijde do hrubé mzdy. Společně s odvody to činí 1340 Kč, takže zaměstnavatel odvede 21% DPH a zbytek tržby vynaloží opravdu celý na mzdu. Jako svůj vlastní zákazník však baba zaplatí včetně DPH 1621 Kč. Podíváme se dál, kolik z toho dostane na ruku.
Daň ve výši 15% se platí ze základu zvýšeného o povinné pojistné, tedy z 1340 Kč. Daň činí 201 Kč. Z hrubé mzdy (1000 Kč) pak zaměstnanec odvede 6.5% na sociální pojištění a 4.5% na zdravotní. Celkem i s daní odvede 312 Kč a zbude jí čistého 688 Kč. Stát a jeho pojišťovny dostanou 933 Kč.
Prostým podílem dojdeme k výsledku, že je z tržeb odvedeno 57.56%. A to z každé koruny, kterou dostane nad minimální mzdu.
Věděli jste, že když kadeřnice ostříhá svého manžela zadarmo, ušetří tím 57.56% z peněz, které by mu naúčtovala ve svém salónu?
V příštích článcích se zamyslím nad nesmyslností transakčních daní a devastujícími důsledky produktivity práce.
Další články týkající se zdanění:
