Jak je možné, že evropské státy údajně nejsou schopny zabránit provádění ženské obřízky, ale jsou schopny prosazovat zájmy hrdých nositelů všelijakých sexuálních úchylek? Přece aby neurazily menšiny! Většina být urážena může.
Podle toho, jak intenzivně jsou hájena práva homosexuálů, transvestitů a jiných úchylek, tak sexuální stránka lidského života je považována ze velmi důležitou a zasluhuje ochranu.
Pro normálního Evropana je sex záležitostí obou pohlaví, přičemž příroda zařídila, aby tento akt nutný k zachování druhu byl oběma příjemný. Pročpak se někdo snaží proti tomu bojovat, jako by šlo o nějakou chybu Stvořitele, a ve své pýše ji napravovat?
Sex se ženou, které to kvůli obřízce nemůže být příjemné, nemůže být dobrý ani pro normálního chlapa. Přirozená je přece i touha ženu uspokojit, nebo snad chce někdo jako muž selhat? Obřezávat své ženy mohou jen takoví, kteří k sexu přistupují jako zvířata. Je jim jedno, kam ho strčí, jestli do ženy nebo do kozy, ať se jí to líbí nebo ne. Je to opovrženíhodný zvyk, který znemožňuje ženě užít si to stejně radostně a intenzivně, nebo raději silněji, déle a víckrát, než muž. Zatím si ještě můžeme dělat ze všeho legraci, vymýšlet vtipy a bavit se například představou, jak vyznavač nějakého náboženství hledá kozí klitoris ve snaze partnerku potěšit, když s vlastní ženou to nejde. Zanedlouho nám to však mohou zakázat, pokud usoudí, že dotyčný má právo být na tyto praktiky hrdý a vyrazit kvůli tomu třeba s partnerkami na vodítku na demonstraci do ulic. Zahalené manželky ponechá doma.
Většinová společnost se prý dohodla prostřednictvím volených zástupců (se kterými to nediskutovala) na tom, že nositelé menšinových sexuálních zájmů mají být respektovány a v zákonech zakotvila ustanovení o zákazu diskriminace. Všichni mají zkrátka právo se vyřádit a zároveň nesklízet odsuzování ani posměch většiny.
Je pozoruhodné, jak velké úsilí je věnováno tzv. neziskovkami k prosazování zájmů menšin proti většině, ba dokonce proti přírodě nebo zdravému rozumu. Nestačí jim to, že prosadily sňatky homosexuálů, v některých zemích i právo na adopci dětí, snaží se i o to, aby i na tradičně zavrženíhodné praktiky mohl být každý náležitě hrdý.
Všimněte si, jak se otázkou ženské obřízky zabývá známá organizace Hate free (asi nejpřesnější překlad "Nenáviď svobodně"):
http://www.hatefree.cz/blo/clanky/1482-dohady-zenska-obrizka
Místo aby se článek zabýval utrpením a ztrátou sexuální stránky života ženy, srovnává mužskou obřízku se ženskou, pojednává o tradicích a zmiňuje dosažení mravní čistoty k modlitbě jako její zdůvodnění. Podsouvá tím názor, že se jedná o muslimskou tradici, kterou je třeba respektovat. Vůbec se nezmiňuje o tom, že touto praktikou jsou nenapravitelně porušována základní lidská práva žen. Menšiny mají právo na sexuální identifikaci, mohou vyjádřit, zda jsou hetero nebo homo, ale u zcela normálních žen bez úchylky je přípustné zbavení přirozené sexuální touhy, takže si pak ani neumí takovou otázku položit, protože ztratí schopnost jakýchkoli příjemných představ spojených se sexem.
Ohrožené ženy nemají nikde zastání. Zdroj na novinkách.cz:
Británie není schopna zabránit provádění ženské obřízky, ačkoli je tam ilegální.
Zdroj však nezkoumá příčinu, kterou jsou podle mě obavy, aby zásah proti kriminálnímu jednání nebyl označen za protináboženský. Nikdo přece nechce urazit náboženství kriminalizováním jeho tradic. Právě to označování je nejzákeřnějším zlem.
Co když ale většina považuje některé praktiky za odporné? Bez udání důvodu, prostě to tak cítí. Může se pak cítit uražena, že někdo staví ty odporné praktiky jako těm jejím přinejmenším rovné a kromě toho mediálně vyzdvihované. Jak se pak má bránit uražená většina? Jedině takzvaným většinovým extrémismem! Kdo vysloví většinový názor, bude označen jako extrémista menšinou, která se cítí být morálním kompasem.
Související články:
Oxfordským studentům řekli, aby místo "on" a "ona" používali nějaké zhovadilé slovo
