Pevnost Evropy určuje nejslabší článek

Mysleli jste, že budu psát o Maďarsku? Slabý článek poznáme často podle toho, že na něj útočí nepřátelé. Na Maďarsko ale útočí jen lidé tvářící se jako přátelé. Slabost způsobuje nákaza politickou korektností.

Jak jsem psal dřív, tou opravdu nejdůležitejší hodnotu, kterou bychom měli bránit, je PRAVDA. Nejhorší je, když se proti pravdě bojuje pod praporem nějakých vyšších hodnot, jako je třeba ohleduplnost, abychom někoho neurazili. Ale PRAVDA je tou nejvyšší hodnotu. Mě osobně uráží politická korektnost, která způsobuje, že lidé se pravdy začali bát. Každý pravdu samozřejmě cítí, nikomu ale není příjemné, když při jejím vyslovení je označován za rasistu, nacistu, sexistu, xenofoba nebo jiným hnusným slovem, které mu může zničit život, když to řekne pravomocí obdařený blb. Naše životy totiž řídí lidé alternativních mravů a mnozí z nás jsou živobytím závislí na jejich přízni. Následkem toho se lidé začnou chovat podle známého přísloví - mluviti stříbro, mlčeti zlato. Ani to však nevystihuje dostatečně realitu. Lidé jsou nuceni nejen skrývat pravdu, ale i své pocity. Poté, co utahaní zaměstnanci absolvují motivační školení k vyšším výkonům, musí pak předstírat nadšení a štěstí, a ve vlastním zájmu zase držet hubu.

To přísloví "mlčeti zlato" je samozřejmě na místě, když jde o tlachání politiků, kteří jsou tváří v tvář zločinu ochotni vyjádřit rozhořčení, zapalovat svíčky, držet se přitom za ruce a falešně zpívat. Jsou odhodláni udělat naprosto všechno, co je zbytečné a vůbec nebude účinné, protože se nesmí dotknout jemnocitu zločinců, kteří jsou také jejich voliči. Dokonce s modlením musí být opatrnější, protože by se mohly urazit menšiny modlící se k jinému Bohu.

Pokud ovšem o něco jde, ve válce by muži mlčet neměli, jak zpíval Karel Kryl. A my jsme ve válce. Ve válce proti pravdě. Lidé jsou ohlupováni a zastrašováni tak, že přestávají věřit nejen v sílu pravdy, ale jakýchkoli jiných hodnot, které jejich předkové zastávali. Dokonce začínají ztrácet povědomí o jejich existenci, protože jsou přesvědčováni, že jsou překonané, že se jich musí zbavit. Nesmějí přiznat ani nepříjemné pocity z pochybností a musí předstírat nadšení a radostnou příslušnost k jednotnému šiku. Jásání davů v Severní Koreji už nám taky nebude připadat tak absurdní, jako dřív.

Obyvatelé západní Evropy, zejména Němci, poznamenaní válečnou vinou předků, jsou ochotni raději se nechat zotročit, než aby je někdo mocný označil za rasisty. Ale proč trpí Švédsko, které bylo za války neutrální, nemá na svědomí současné zbídačování muslimských zemí a naopak uprchlíky zpočátku nadšeně vítalo? Proč i ono je terčem útoků teroristů?

Právě v takových zemích, kde míra rozkladu je nejvyšší, kde zkáza je bagatelizována a kde vládnoucí strany uzavřely dohody, aby v nadcházejících volbách zabránily lidu vzít moc znovu do vlastních rukou, právě v takových zemích, kde pravda živoří, chudá jak řeholnice, oděna v díry, teroristé útočí nejvíc. Ani zvolení černošky do čela jedné politické strany Švédům nepomohlo od jejich nenávisti.

I když je to dost pozdě, i Švédsko nyní přiznává, že přijmout takové množství uprchlíků bylo neuvážené (bez politické nekorektnosti hovadina). Politici se k tomu ale staví podobně, jako ODS a TOP09 k našim domácím problémům: "To my jsme všechno z*urvili, proto nejlíp víme, jak to napravit", a žádají důvěru občanů.

Pokud se zbavíme ochoty bránit hodnoty a mravy zděděné po předcích, nikdo pak nebude ochoten tento stát bránit. Co bychom vlastně bránili, když stát budeme mít jen od toho, aby nám určoval výši daní? Nikdo nebude bránit naše "elity", kterými stejně většina pohrdá a všichni budou poslušně jásat, až jim bude někdo podřezávat krky.

Pokud nechceme dospět k takovým koncům, připojme se raději k pevným článkům staré dobré Evropy, které si křesťanské hodnoty hodlají zachovat a jsou na ně hrdí. U nás volby zatím svůj význam mít mohou, takže přeji všem, abychom se vyvarovali dát hlas skutečným nepřátelům. To jest stranám a jednotlivcům, kteří se v minulosti vyslovovali pro kontrolu svobody slova ve jménu jakýchkoli vyšších hodnot. Nedovolme politikům omezovat svobodu projevu různými zákony, které jsou zločinem proti pravdě, protože se ji snaží označovat za projevy nenávistné, hanlivé, popíračské nebo propagující cosi zakázaného jenom proto, že je ta pravda někomu nepříjemná.

A rozhodně se zamysleme nad tím, jestli my nejsme ti špatní. Na čí straně v boji proti pravdě náš stát dnes stojí a kde chceme, aby stál po volbách.